Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ze škol musí zmizet diskriminace, ministerstvo se ale ke změnám nemá

  • 346
Ministerstvo školství musí odstranit diskriminaci z českých škol. Zavázalo se vládě a nutí ho k tomu i Rada Evropy. Odborníci, kteří se začleňováním znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu zabývají, mají ale obavy. Podle nich to pro současné vedení ministerstva přestává být prioritou.

Letos v březnu schválila Fischerova vláda Národní akční plán inkluzivního vzdělávání (celé znění plánu NAVIP si přečtěte zde). Jeho cílem je odstranit nerovnosti v českém školním systému. Ministerstvo se plánem zavázalo, že začne konkrétními kroky situaci postupně zlepšovat a ministr má povinnost vládě předkládat průběžné výsledky.

CO JE INKLUZE

Nosnou myšlenkou inkluzivního vzdělávání je snaha poskytnout všem dětem odpovídající a nejlepší možnou úroveň vzdělání bez ohledu na jejich specifické potřeby. V jedné třídě se tak mají společně učit děti s poruchami učení, ze sociálně vyloučených lokalit či se zdravotním handicapem.

Změnit by se mělo například to, aby ředitelé a poradny neposílali do speciálních (bývalých zvláštních) škol děti s lehkým mentálním postižením, které tam nepatří, na což upozornila Česká školní inspekce. Mluví se také o zavedení povinného posledního roku předškolní docházky.

„Zdá se, že ministerstvo naplňování agendy inkluzivního vzdělávání nepovažuje za jednu ze svých priorit. Od doby, kdy byl plán v březnu 2010 schválen, se událo pouze jedno úvodní setkání lidí, kteří se na tom podílí, a nyní to de facto vypadá, že aktivity jsou zmraženy nebo zastaveny,“ řekl iDNES.cz Jan Stejskal z koalice Společně do škol.

„Jediné, co ministerstvo v ohledu k romským dětem udělalo, byla jakási inspekční cesta po severočeském kraji, kam se ministr Dobeš s ministrem Drábkem (práce a sociální věci, pozn.red.) vydali přesvědčovat někoho o něčem,“ připomněl Stejskal (viz Romka se hádala s ministrem Drábkem. Co má syn bez dávek dělat, ptala se).

Školy by podporu uvítaly. „Byl bych rád, kdyby podpora inkluzivního vzdělávání pokračovala dál, protože každá pomoc je dobrá. Návrh, aby byl povinný poslední rok předškolní docházky, by nám velmi pomohl, protože rozdíly mezi dětmi jsou někdy opravdu diametrální,“ řekl iDNES.cz Jiří Král, ředitel Základní školy Slovenská v Karviné, která je zapojena do programu na podporu inkluze.

ZMĚNY NA MINISTERSTVU

Bývalý ministr Liška zřídil pro sociální programy zvláštní skupinu. Ministryně Kopicová ji zrušila a převedla pod sekci speciálního vzdělávání do působnosti náměstka pro všeobecné, odborné a další vzdělávání. Ministr Dobeš se nyní rozhodl sloučit dva odbory - rovných příležitostí a prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy (oba v sekci speciálního vzdělávání). Podle informací iDNES.cz se ministr chystá rušit další pracovní místa v rámci této agendy.

Ministerstvo školství je ohledně svých plánů skoupé na slovo. „Na programech, které chce ministerstvo do konce roku v rámci NAPIV uskutečnit, pracuje osm vybraných skupin a v současnosti se finalizují jejich konkrétní podoby,“ odpovědělo na dotaz, co v následujících měsících chystá. Poté, co redakce požádala o konkrétnější plány, dostala výčet, kde například stojí: „Připravit návrh transformace základních škol praktických“ či „Realizovat analýzu potřeb pedagogických pracovníků v oblasti dalšího vzdělávání ve vztahu k práci s dětmi, žáky a studenty s potřebou podpůrných opatření“.

Obavy ze současné situace má i předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása. „Naší prioritou je dostatek asistentů, aby se žáci mohli vzdělávat v normálních školách,“ uvedl. Na ministerstvu se ale prý nyní začala objevovat tendence říkat, že osobní asistent má pomáhat i ve škole.

„Asistent pedagoga je ale něco úplně jiného než osobní asistent. Proč má rodina, kde je žák handicapovaný, přispívat na pedagogického asistenta? Nehledě na to, že základní školství je zadarmo a škola má povinnost zajistit vzdělávání žáka,“ ptá se Krása.

„Nyní se tam mění tým kolem problematiky inkluzivního vzdělávání. Předchozí sestava tvořila poměrně silný tým na problematiku inkluzivního vzdělávání, bohužel mnoho lidí už tam není,“ dodal Krása. „Problém je, že tato agenda přestává být na ministerstvu udržitelná i personálně. Pomalu tam není, kdo by to dělal,“ potvrzuje Stejskal.

Náměstka ministra školství Ladislava Němce, pod něhož agenda spadá, se redakci nepodařilo sehnat, čas bude mít až příští týden.

Změnit se musí i legislativa

Nutná je i rychlá změna legislativy. Za ministryně Kopicové prošly připomínkovým řízením dvě vyhlášky, které byly připravené k předložení vládě. Ministryně to ale nakonec neudělala a nyní se k tomu nemá ani její nástupce Dobeš. Podle tiskové oddělení jsou momentálně ve stádiu úprav.

ZÁKON VS. VYHLÁŠKA

ŠKOLSKÝ ZÁKON
Zásady a cíle vzdělávání
(1) Vzdělávání je založeno na zásadách a) rovného přístupu každého státního občana ČR (...) bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního
původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo
jiného postavení občana,
(Školský zákon, § 2)

VYHLÁŠKA
Žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a podmínkám a možnostem školy. (73/2005 Sb.)

Jedna z vyhlášek týkající se žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je však v rozporu se školským zákonem. Ve školském zákoně stojí, že každý žák má právo na vzdělání a nesmí být diskriminován. Vyhláška z roku 2005 naopak říká, že když k tomu škola nemá podmínky, tak nemusí studenta přijmout, čehož školy zneužívají.

„Vyhlášky jsou v nesouladu se zákonem,“ potvrzuje Stejskal.

Situace ohledně sociokulturně znevýhodněných či handicapovaných žáků se musí řešit i kvůli rozsudku D.H. a ostatní u Evropského soudu pro lidská práva. Ten dal v roce 2007 za pravdu skupině osmnácti někdejších romských žáků, které Česká republika diskriminovala ve vzdělání, když je zařadila do zvláštních škol. Česko se po rozsudku zavázalo k tomu, že situaci změní a Liškovo ministerstvo začalo připravovat Národní akční plán inkluzivního vzdělávání.

„Politici si to možná dostatečně neuvědomují, ale ČR je vázaná Radou Evropy k naplňování rozsudku. Částečně asi spoléhají na to, že změny, které mají přinést standardní příležitosti romským, ale nejen romským, dětem, nejsou úplně populární a veřejnost na jejich realizaci nenaléhá,“ uzavřel Stejskal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video