Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ze sídlišť na severu Čech vznikají čtvrti hrůzy, nové Chanovy

  8:33aktualizováno  8:33
Ze severočeských sídlišť se vytrácejí slušní lidé. Nechtějí žít s nepřizpůsobivými, kteří dělají nepořádek, a tak se stěhují pryč. Z kdysi solidních čtvrtí se tak postupně stávají problémová místa.

"Známý nedávno prodal byt 4+1 za 400 tisíc i s novou kuchyní. Jen aby už byl odsud pryč," říká Karel Říha, starousedlík, který žije v rodinném domě na kraji ústeckého sídliště v Neštěmicích.

PROBLÉMOVÁ MÍSTA V KRAJI

Ghetta již nevznikají jen ve velkých městech, jako je Most nebo Ústí. Mají je například i v Krupce, Dubí, v Teplicích kolem ubytovny na sídlišti Trnovany nebo v Proseticích.

V Jiříkově jsou problematické hlavně dvě ulice: Liberecká a Tylova.

Zničené čtvrti jsou i v menších sídlech – v Obrnicích nebo Bečově.

Míst, která leckdo označuje jako ghetta, v Ústeckém kraji přibývá. Tentokrát vznikají z opačných důvodů než kdysi. Do čtvrtí už většinou nikdo hromadně nesestěhovává takzvaně nepřizpůsobivé občany. Naopak před nepořádkem z nich utíkají lidé, kteří pracují, chtějí klid a bezpečí.

Dobrou a špatnou adresu lze snadno poznat z nabídek realitních kanceláří. Například byt 3+1 na ústecké Severní Terase stojí kolem milionu, ve čtvrti Krásné Březno polovinu, v Mojžíři je téměř neprodejný.

To samé platí v Krupce. "Již loni jsme tam prodali byt v osobním vlastnictví s novou koupelnou, která stála přes 100 tisíc, za pouhých 90 tisíc," přiblížil Jaroslav Sentenský z realitní kanceláře M&M reality.

V kraji už dávno nejsou jen vyhlášená ghetta v Chanově, Janově, Krupce, Předlicích nebo v okolí Matiční. Například v Teplicích jde o sídliště Trnovany a Prosetice. Vedení města je chce střežit více než jiné lokality. Opřít se může hlavně o městskou policii, protože státní tolik pochůzkářů neposkytne.

"Od příštího roku bude chodit jeden strážník místo dvou. V noci ne, toho se neodvážíme," řekl primátor Teplic Jaroslav Kubera.

Problémy jsou i na vesnicích

Stejné problémy má téměř každé město a dnes už i vesnice jako Bečov nebo Obrnice na Mostecku. V dvouapůltisícových Obrnicích je téměř polovina obyvatel sociálně slabých.

V Jiříkově na Děčínsku je nejhorší situace v ulicích Liberecká a Tylova, kde žijí Romové ve čtyřech domech. Přidělil jim je kdysi národní výbor a oni sem dál stěhují příbuzné.

"Nyní se snažíme, aby každý nově příchozí žadatel o byt nejprve složil zálohu jeden nájem a hlavně neměl žádné dluhy," uvedl starosta Jiříkova Michal Maják.

Nepřekonatelná společenská propast se zvětšuje. A zatím nezabírá prevence. Jen tišícím prostředkem, tedy ne lékem, je snaha Mosteckých.

Zakladatel sdružení Mostečané Mostu a Severočechů.cz Jiří Zelenka uváděl, že raději sníží nájmy v Chanově, než nechá spekulanty pronajímat byty v centru nepřizpůsobivým. Na spousty problémů totiž městům zadělal stát nepřiměřenou podporou ubytoven.

Ubytovny: byznys garantovaný státem

"Je to velmi lukrativní byznys, kdy majitelé nastěhují do svého domu desítky lidí a jen si pochvalují, jak jim radnice pravidelně platí balík," říká starostka ústecké čtvrti Neštěmice Liana Wagnerová.

Neštěmice s tím chtějí skoncovat. "Dostávají peníze, tak v ubytovnách budou hlídači, bude platit domovní řád. Je mi jedno, zda je někdo modrý nebo žlutý, ale pravidla platí všude a pro každého," nastínila další kroky radnice Wagnerová.

Podle krajských radních Jaroslava Foldyny a Mirko Bernase se jedním velkým ghettem stává i Šluknovský výběžek a je nejvyšší čas s problémem něco začít dělat.

Někteří starostové anonymně přiznali, že dokonce obcházejí zákon, aby zabránili sestěhovávání Romů. "Když přijde žadatel o přihlášení a my víme, že v tom bytě bydlí už deset lidí, nepovolíme to a odkážeme na hygienické normy. Žádné sice nejsou, ale spoléháme na to, že Romové neznají zákony," řekl jeden ze starostů.

Snad schůdnou cestou, která funguje v děčínských Boleticích, je nechat problémy řešit samotnou komunitu. "Se strážníkem chodí člověk v černém s označením Prevence kriminality. A na místní dohlíží. A jde to. Proto od června lidi do takových hlídek hledáme i u nás," přiblížila neštěmická starostka Wagnerová.

foldynův recept: umělá zaměstnanost

"Z Děčínska se stává velké ghetto, s tím musíme něco dělat!" apeloval na posledním krajském zastupitelstvu na své kolegy Jaroslav Foldyna, krajský zastupitel a poslanec za ČSSD. Reálně podle něj hrozí eskalace napětí mezi "slušnými" a "nepřizpůsobivými".

Čím máte své tvrzení podložené?

Například mne informovali občané Jiříkova o konfliktech mezi učiteli a žáky ze sociálně slabých rodin, z nichž velkou část tvoří Romové. Na Šluknovsku je velmi vysoká míra nezaměstnanosti, nízká úroveň vzdělání a současně také nízké nájmy, což má za následek kumulaci právě těch sociálně slabších občanů regionu. Nemám přesná čísla, ale například v Jiříkově už Romové tvoří zhruba třetinu obyvatel, což je u třítisícové obce poměrně vysoké číslo.

Vydal jste se jako zastupitel do obce, abyste poznal problémy konkrétně?

Ano. Byla napadena dcera jedné z učitelek romskými spolužačkami. Když jí přišel bránit otec, byl také napaden skupinkou Romů a skončil v pracovní neschopnosti. Když jsem pak chtěl osobně s těmi Romy, kteří byli zapleteni v incidentu, mluvit, bylo mi od jejich příbuzných řečeno, že jsou v Anglii. Tento incident se stal v době, kdy měli strážníci již po pracovní době a nejbližší policejní stanice je 8 kilometrů daleko. Samotný Jiříkov tak nemá personální kapacitu k tomu, aby mohl své občany zabezpečit.

Hrozí, že by se z Jiříkova mohl stát Janov nebo Chanov, že se místní slušní odstěhují?

Hlavní příčinu vidím ve vysoké nezaměstnanosti a nízké vzdělanosti. Jistý dílčí podíl na tom může mít i sestěhovávání Romů, ale k Janovu bych to zatím nepřirovnal. Nicméně situace se zde vyvíjí podobným směrem. Mým navrhovaným řešením je přeorganizovat systém sociálních dávek a vytvořit umělá pracovní místa i pro lidi se sedmi třídami základní školy. Ať už to bude stloukání a natírání laviček. I práce, jejíž produktivita je malá, má větší smysl, než než ta s nulovou produktivitou. Zároveň je potřeba si zde udržet starousedlíky, vzdělané lidi a kvalifikované pracovníky, kteří se začínají vystěhovávat.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.