"Nevyděláváme, dotuje nás obec. Za film dáme patnáct set, za dopravu už přes tři stovky. Nic jiného než vyložené trháky už nemůžeme promítat. I na ten nám přijde asi sto lidí," popisuje Marie Janečková, která připravuje programy pro kino ve Velkém Týnci na Olomoucku. "Na topení, elektřinu a promítače už prostě peníze nevyjdou a potřebujeme ještě na benzin," dodala.
České dráhy totiž nejenže zdražily na dvojnásobek posílání spěšnin, ale omezily také počet vlaků a dokonce míst, odkud lze filmové kopie posílat. Paní Janečková proto musí téměř s každým filmem sednout do auta a ujet deset kilometrů do Olomouce.
V Tovačově na Přerovsku už dnes mohou lidé jít do kina jen jednou za čtrnáct dní. "Omezili jsme provoz, abychom nemuseli příliš doplácet, a hrajeme jen to, co se opravdu vyplatí," říká starostka Zdeňka Dopitová. "Na pohádce pro děti jsme například naposled vydělali jen pětistovku a tři sta musíme dát nyní jen za dopravu," dodala.
I v padesátitisícovém Přerově doplatí kino Hvězda na zdražení drah desítky tisíc ročně. Přitom v zemi je dnes asi 650 kin, denně promítají filmy zhruba dvě stovky z nich.
Předseda představenstva Asociace provozovatelů kin Miloš Navrátil míní, že zdražení je pro malá kina likvidační. Novinky na drahách se však podle něho dotýkají každého kina. "Filmové kopie nemůžeme posílat po kolejích tak často jako dříve. Už se stalo, že kvůli tomu někde museli kolegové odvolávat představení. Filmy prostě nedorazily," řekl.
Provozovatelé kin sice už začali jednat s jinými dopravci, ale někteří vůbec nemají zájem kopie filmů dennodenně přepravovat. České dráhy se brání, že doprava spěšnin pro ně byla dosud ztrátová. "Jsme společnost, která se snaží vydělat. Zároveň musíme obstát v konkurenci," uvedl mluvčí Petr Šťáhlavský.
Omezení počtu vlaků, které spěšniny vozí, i počtu stanic, jež přijímají malé zásilky, také zdůvodňuje nutnými úsporami. "Balíčky dovezeme ve stejné lhůtě, jakou jsme garantovali i dříve, ale už ne tak rychle, jak byli lidé zvyklí," dodal.
"Vůbec nechápu, co tím dráhy změní, jak sníží ztrátu. Vždyť stanice tak jako tak stejně stojí, pracovníci drah v ní také musí být a vlaky tam zastavují," diví se Navrátil.
