Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zdravotnictví je stabilizované, tvrdí ministr. Zevnitř znějí výhrady

  17:39aktualizováno  17:39
Ministerstvo zdravotnictví v úterý bilancovalo hospodaření v systému za loňský rok. Velké nemocnice měly vyrovnanou bilanci. Ty krajské vykazují v souhrnu přebytky. A Všeobecná zdravotní pojišťovna nebude žádat o finanční injekci. Podle menších nemocnic a zdravotnických odborů však systém českého zdravotnictví stabilní není.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„Většina klíčových nemocnic v ČR skončila s kladným nebo vyrovnaným hospodářským výsledkem. Vyrovnané hospodaření se dařilo udržovat i zdravotním pojišťovnám a za zmínku stojí skvělý výsledek Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), které se po pěti letech podařilo dosáhnout kladného hospodářského výsledku, a to za situace, kdy musela vracet finanční výpomoc státu z minulých let,“ uvedl v úterý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

„Za ocenění stojí i činnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který revizí cen léků ušetřit zdravotnímu pojištění přes dvě miliardy korun. Jsem rád, že tato stabilita a dobré výsledky nám od 1. ledna umožnily zvýšit tarifní platy zdravotníků o pět procent a úhradová vyhláška díky tomu mohla zajistit tyto finance pro všechny nemocnice,“ dodal ministr.

Pod ministerstvo spadá řízení fakultních nemocnic či léčeben. Podle ministra si vedly dobře. Až na Nemocnici Na Bulovce a Fakultní nemocnici U svaté Anny v Brně. Těm loni mimořádně vypomáhal stát. „Jaká byla bilance přímo řízených organizací zatím nemáme sečteno, ale řekl bych, se to bude dohromady kladná bilance ve výši několik set milionů korun,“ řekl iDNES.cz Němeček.

Krajské nemocnice v plusu

Místopředseda Asociace krajů ČR Jiří Běhounek uvedl, že krajské nemocnice loni dokázaly lépe hospodařit. „K 30. listopadu roku 2013 byly účetně ve ztrátě 1,3 miliardy. Nyní je hospodaření plus 750 milionů,“ popsal Běhounek. Data jsou ze všech krajských nemocnic kromě Olomouckého kraje, který nemocnice pronajal soukromému subjektu, vysvětlil hejtman Kraje Vysočina.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek upřesnil, že zdravotní pojišťovna loni vytvořila čtvrtmiliardovou kladnou bilanci. „A to díky růstu české ekonomiky a snížení nákladů VZP,“ uvedl Kabátek. Pojišťovna na konci roku musela zaplatit část státní půjčky a pokrýt předsunutou platbu. Oba tyto závazky si vyžádaly 3,6 miliardy. Kabátek také řekl, že letos VZP nebude žádat o takzvanou předsunutou platbu, tedy platu za státní pojištěnce, které by jí místo prosince přišla už nyní.

Do systému ze zdravotního pojištění loni nateklo zhruba 230 miliard korun. Letos se částka zhruba o deset miliard zvýší (více čtěte zde).

Pohled z horního patra

„Je to pohled z vyššího patra, než ve kterém se odehrává poskytování zdravotní péče. My jsme přesvědčeni, že systém v žádném případě stabilizovaný není,“ řekl iDNES.cz Eduard Sohlich, ředitel Nemocnice Hranice a předseda Asociace českých a moravských nemocnic.

Podle něj systém trpí velkými politickými zásahy. „Třeba navýšení platů je konkrétní příklad toho, jak politici špatně zasahují do fungování tak složitého systému, jakým zdravotnictví je,“ dodal Sohlich. Politické rozhodnutí neprovázejí podle něj i finanční zdroje, byť ministr Němeček tvrdí, že úhradová vyhláška peníze do nemocnic přidá. „Vyhláška je nepřinese, protože umělými koeficienty jako je koeficient přesunu pojištěnců, se úhrada bude snižovat. A navíc to bude snížení různé dle krajů,“ uvedl Sohlich.

Stabilizovaný podle něj není systém ani proto, že vzdělávání zdravotníků je příliš složité. „Zatím zůstalo jen u slibů a lékaři odjíždějí na měsíce či léta z regionálních nemocnic do těch fakultních,“ podotkl Sohlich. 

Nespokojený zdravotník i pacient

Celkovým výsledkem destabilizačních prvků je podle Sohlicha nespokojenost zdravotnických pracovníků se současným stavem organizace práce i odměnami. „A to s sebou nese velká rizika v kvalitě poskytované péče, protože nespokojený zdravotník se rovná nespokojený pacient,“ podotkl Sohlich.

„Systém balancuje na hraně. Situace je určitě lepší než před rokem, ale pro nějaké sebeuspokojení není určitě důvod,“ řekl iDNES.cz prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Ten upozorňuje na přetrvávající problém s odchody lékařů do zahraničí. „Pětina absolventů lékařských fakult odchází, aniž by vůbec nastoupila do českého zdravotnictví a nějaké zlepšení neočekávám,“ varuje Kubek. Odchody navíc nezastaví navyšování platů, ale změny ve specializačním vzdělávání lékařů, doplnil prezident ČLK.

Navýšení patby za státní pojištěnce

Podle Kubka úhradová vyhláška posiluje lůžkovou péči, ale nepřináší navýšení pro ambulantní sektor. „Jedná se z větší části jen o kompenzace za nevybírané regulační poplatky,“ upozornil Kubek. Pokud vláda do konce června nerozhodne například o dalším navýšení plateb za státní pojištěnce, v roce 2016 se systém opět propadne do dluhů, míní.

Koaliční smlouva sice s pravidelnou valorizací za státní pojištěnce počítá, ale o faktické přidání bude boj. Už v minulosti se proti němu postavil ministr financí Andrej Babiš, který Němečka opakovaně kritizuje. A sám Němeček v úterý jasně neřekl, zda o navýšení plateb, které jen loni ve druhém pololetí přinesly 2,1 miliardy navíc, opět požádá. „V koaliční dohodě je záležitost automatické valorizace, je to ale věcí koaličního jednání,“ uvedl ministr zdravotnictví.

Podle Dagmar Žitníkové, předsedkyně odborového svazu zdravotnictví, se loni situace stabilizovala. Alespoň co se týká předchozích plánů, že se budou rušit lůžka, celá oddělení a tedy že se také bude propouštět. „V tomto směru jsme si oddechli,“ říká Žitníková.

Pozitivum loňska vidí i v dohodě na zvýšení platů, ačkoliv odbory chtěly platy navyšovat o deset procent. „Pětiprocentní navýšení je kompromis, který vzešel z dohody na vládě,“ podotkla Žitníková. Odbory proto budou po předložení čísel o hospodaření případně opět požadovat další navýšení platů.

Jenže ne všude loni avizované přidání zdravotníci pocítí. „Problém je v následné péči, kde nemocnice nemají na zvýšení platů dostatečný objem financí. A pak jsou tu ještě problémy s některými nemocnicemi, které mají vysoký podíl mzdových nákladů na hospodaření a u kterých úhradová vyhláška nastavila krajské koeficienty,“ uvedla Žitníková s tím, že odbory proto chtějí jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Řada věcí je navíc podle předsedkyně odborů stále otevřených a teprve čeká na řešení. „Opakovaně jsme upozorňovali, že vzhledem k restriktivním úhradovým vyhláškám, nemocnice, aby vůbec přežily, využily personální vyhlášku pana ministra Hegera z roku 2012, která stanovuje minimální počty zaměstnanců. A tady už ta situace tak radostná není, protože zaměstnanci nemocnic jsou stále přetěžováni, úkolů a práce jim velmi přibylo a velmi často práci nezvládají, a proto uvažují, že z ní odejdou,“ popsala Žitníková.

„Pozitivní hospodaření nemocnic a zdravotních pojišťoven jedině nahrávají tomu, aby se situaci věnoval někdo systémově a napravily se počty zaměstnanců,“ domnívá se Žitníková s tím, že problémy jsou řešitelné, protože předpověď pro letošní rok říká, že se na zdravotním pojištění vybere víc než loni.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.