Jak jste se ocitl na sněmu nové české strany TOP 09?
Někdy v červnu, když bylo jasné, že v Česku vznikne nová strana a jejími lídry budou Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek, přišlo mi to jako zajímavá kombinace. Napsal jsem panu Kalouskovi e-mail, že mě to zajímá, on mi odepsal, že to je vynikající zpráva a velmi rychle jsme se dohodli na spolupráci.
Aby mohla TOP 09 prosazovat nějaké reformy, musí tady po volbách vzniknout taková vláda, která by to umožnila. Jakou šanci vidíte v zemi, kde takovou bouři vzbudily třicetikorunové poplatky u lékaře?
Zdravotnictví je na začátku třetího tisíciletí v Česku i na Slovensku hodně politicky zneužívaným tématem. ČSSD v krajských volbách přeháněla míru populismu a uspěla.
Je ale důležité vědět a ministerstvo zdravotnictví o tom celkem otevřeně hovoří, že když půjde vše stejně jako dosud, tak v druhé polovině roku 2010 nebo v roce 2011 se zdravotnictví dostane do takového deficitu, že bude mít problémy hradit tu nejtěžší a nejnákladnější zdravotní péči jako je onkologická. TOP 09 bude muset voličům položit otázku, jestli se ve zdravotnictví můžeme chovat jako u švédského stolu. Samozřejmě, že ne.
Co to konkrétně znamená? Co se musí udělat, aby peněz ve zdravotnictví bylo dostatek?
Je třeba si říci, že Česko je na nějakých dvou třetinách HDP vyspělých evropských zemí, ale poskytuje v průměru lepší zdravotnictví. Musíme si definovat, co má občan dostávat jako základní balík zdravotní péče. Nemám rád slovo standard, protože se to pak zaměňuje s lepší stravou nebo pokojem v nemocnici.
Když to dokážeme definovat a pacient bude potřebovat něco, co je mimo tento balík, bude se na tom pacient nějakým způsobem muset podílet. Zároveň se to musí vybalancovat, aby při tom nebyli lidé ožebračováni.
Existoval by tedy strop, maximální částka, kterou by si lidé za ošetření či operace připláceli?
To je pro mě technická otázka. Musíme do toho zapojit sociální systém. Když je možné přispívat třeba na dopravu těm, kdo to potřebují, mělo by být možné přispívat i na poplatky ve zdravotnictví těm, kteří by byli sociálně potřební.
Jak vysoká míra spoluúčasti by měla být?
Ve vyspělých evropských zemích je to okolo pětadvaceti procent, v Česku je spoluúčast zatím zhruba poloviční. Růst spoluúčasti by neměl být skokový.
Navrhujete, že by se mohlo zpoplatňovat asi 160 typů léčebných zákroků, podle jakých kritérií jste to navrhl?
Můžete se na to podívat jako na určité síto - dělení je akutní a neakutní péče, život ohrožující a život neohrožující, těch kritérií by bylo více. Dokonce i pro určitý typ nemoci by existovalo dělení podle toho, jak závažné to onemocnění je. Když si vezmete takové akné, to může být jen kosmetická vada, nebo životu nebezpečné onemocnění. Pak vám z toho vyjde základní balík, který by se nezpoplatňoval, a to, co by bylo navíc.
Zpoplatnil byste třeba to, kdyby si chtěl pacient vybrat, kdo ho bude operovat?
Klidně. Zpoplatnil bych také například urychlení čekání na endoprotézu. Vím, že by bylo zajímavé, kdyby teď Zajac řekl, za co všechno se bude platit, ale ještě se na tom musí pracovat.
Kdy myslíte, že by mohl být hotov program TOP 09 pro zdravotnictví?
Právě jsme o tom diskutovali u oběda. Rádi bychom měli nějaký návrh představitelný veřejnosti do konce ledna.
Máte ambice se ještě vrátit do vrcholné slovenské politiky?
Teď ani ne. Moje představa je, že chci pomáhat v Česku. Dělal bych třeba rád poradce panu Schwarzenbergovi, kdyby se po volbách stal premiérem.
