Existuje studie, která říká, že na zdraví lidí se podílí z poloviny životní styl, z 20 procent to, kde člověk žije, a z 10 procent dědičnost. Pouhých dvacet procent zdravotního stavu může ovlivnit sama medicína.
Olomoucký lékař Oto Košta to vyzkoušel ve vlastní ordinaci. Po celý rok sledoval skupinku vybraných pacientů a upozorňoval je, že moc kouří, pijí nebo jsou obézní. Pečlivě jim vysvětloval, proč je důležité, aby se víc hýbali, a jedli jinak. A u těch, kde se slova minula účinkem, nasadil léky na snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Tam, kde nezabraly, se pídil po tom, proč: nasadil jiné, nebo pacienta rozebral tak důkladně, až se dotyčný přiznal, že pilulky nebere, jak má.
Načež se po roce ukázalo, že se skoro všem pacientům tlak i vyšší cholesterol dostaly do normálu. U třiceti procent lidí jen díky samotné změně životosprávy. "Teď bych chtěl totéž zkusit ve spolupráci s ostravskou pobočkou Všeobecné zdravotní pojišťovny jako pilotní projekt, kde bychom vybrali větší vzorek lidí a sledovali ještě i hladinu cukru v krvi," říká.
Efektivní prevence ušetří zdravotnictví miliardy
A VZP se tomu nebrání. "Jsme ve fázi vzájemných diskusí o tom, jak sledovat kvalitu péče v segmentu praktických lékařů, jaký je přínos prevence. Nevylučujeme možné partnerství na nějakém budoucím projektu," říká mluvčí VZP Oldřich Tichý. Aby ne: Státní zdravotní ústav minulý týden spočítal, kolik by se ušetřilo, kdyby u nás prevence fungovala pořádně.
"Efektivní primární prevencí by bylo možné v brzké době dosáhnout snížení závažných chronických onemocnění přinejmenším o pět procent. Přineslo by to úspory okolo 25 miliard za rok. Jenže přesvědčit českou populaci o výhodách zdravého životního stylu se nedaří. Přestože je střídmost levnější, volí ji stále menší část populace," uvádí Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.
Ústav také vůbec poprvé zveřejnil emotivní dokument, kde nabádá Čechy, aby se vzpamatovali a žili zdravěji: "O tom, zda své stáří prožijeme plnohodnotně, zda se vůbec dokážeme jen dívat z okna, jak někdo venčí psa, o tom rozhodujeme už dnes," píše se tu.
Lepší prevenci? Ano, ale...
Oto Košta o svém testu, a nejen o něm, napsal knihu. Je to jakýsi breviář praktického lékaře, který má ostatním pomoci zařídit si a vést ordinaci. A v knize taky poctivě přiznává, na jaké limity lékař naráží, když se chce věnovat pacientům tak, aby se nejen léčili, ale i vyléčili. Ten první je čas.
"Na jednoho praktika připadá zhruba 1 660 lidí, což představuje v průměru 46 až 47 ošetřených pacientů denně. To znamená deset minut na každého z nich," popisuje.
"Ve své ordinaci provádím sedmdesát preventivních prohlídek za měsíc, takže i já, a to mě oblast prevence velmi zajímá, jsem schopen jen s největším úsilím dodržet kalendář pravidelných preventivních prohlídek pacientů," vysvětluje. Na prevenci má totiž lékař pojišťovnou vyměřený delší čas, půl hodiny. Což však málokdo dodržuje, protože by nestihl vyšetřit ostatní čekající pacienty a vyřídit všechnu nutnou administrativu.
Druhé omezení je finanční. Lékaři mají limit na počty vyšetření i na to, když pacienta odesílají k dalším specialistům. A také mají limit na léky: ty lepší a modernější jsou pochopitelně dražší, proto nejsou moc motivováni je předepisovat.
