Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Lež o zdravotnických poplatcích a druhém pilíři

  14:01aktualizováno  14:01
Lidé musí vidět čísla, protože žádné bezplatné zdravotnictví neexistuje, píše ve svém komentáři ekonom Tomáš Munzi. Hovořit o bezplatném zdravotnictví je podle něj populismus a nejzákeřnější možná asociální lež. Stejně jako je lží státní důchodové pojištění.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Čerstvé spory o existenci poplatků ve zdravotnictví a alespoň částečně zásluhového takzvaného druhého pilíře důchodového systému jsou opravdu kritickým a až osudovým bodem pro pochopení hlavních problémů naší země. Je téměř skandální, že v Česku stále mnoho lidí, a dokonce i ústavních soudců slyší na směšný a destruktivní populismus. Tady končí legrace, jelikož jde o budoucnost a zdraví nás všech. Proč?

Protože žádné bezplatné zdravotnictví fakticky nikdy neexistovalo, je to ta nejzákeřnější možná asociální lež. V komunistických dobách "sanopzového bezplatného" zdravotnictví znamenala po šedesátém roce věku jakákoliv vážná diagnóza pro většinu "nevyvolených" ortel blízké smrti.

Jen pro vyvolené byly určeny takzvané sanopzy - zdravotnická zařízení pro prominenty komunistického režimu.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Břetislav Rychlík: Putin, učenlivý "Stálinův" žák
  • Miroslav Korecký: ČSSD jiná a lepší
  • Petr Bystroň: Konec nadvlády Angely Merkelové
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

Spoluúčast vede k efektivitě

V mnoha rozvojových zemích je bohužel dodnes přímá úměra mezi počtem slov "zadarmo a sociální rovnost" v ústavě a vysokou mírou korupce, klientelismem i nízkým věkem dožití. Ve formálně deklarovaném "bezplatném zdravotnictví" jsou totiž nadstandardy a nejúčinnější léčba poskytovány netransparentně prostřednictvím "obálkových bypassů". Výsledkem je méně efektivní systém s mnoha duplicitami a rovnost v přístupu k péči jen mezi rovnějšími.

Lidé tak nejsou motivováni ke zdravému životnímu stylu a k prevenci. Pojišťovny fungují do velké míry jako pasivní propláceči faktur a nikdo nemá zájem o elektronizaci a zprůhlednění finančních toků.

Zdravotní pojištění by však mělo být z povahy věci proti zákeřným onemocněním a běžná léčba by měla být s vysokou spoluúčastí, která bude u těch, kdo na ni nemají, solidárně proplacena. Lidé musí vidět čísla, kolik se platí poskytovatelům, a jakákoliv spoluúčast či poplatek v nemocnici v konečném důsledku posilují efektivitu systému a sebevědomí pacienta. Jen díky tomu se pak může dávat více zdrojů na nejmodernější léčbu a prevenci.

Lidé závislí na státu

Státní důchodové pojištění je též jedna velká lež. Stáří není žádná nahodilá pojistná událost. Průběžný důchodový systém bismarckovského typu má hluboké militaristické kořeny a měl zajistit závislost lidí na státu. V době stého výročí začátku první světové války je však nutné zdůraznit, že právě díky tomuto nárůstu nacionalismu, sociálního populismu a moci státu se miliony lidí dočkaly leda tak hrůz zákopové války, která navždy zpochybnila morální nadřazenost západní civilizace.

Dodneška je státní sociální a důchodová politika nástrojem voličské "korupce" sociálně populistických stran, která má drastické dopady na celoživotní motivace lidí. Výsledkem je rozpad mezigenerační solidarity, úpadek rodiny jako instituce a zvýšená sociální závislost lidí na státu od kolébky ke hrobu. Pro dnešní sociálně populistické politiky je zásadní, aby lidé měli strach z reforem, jelikož jejich největším nepřítelem je odpovědný a nezávislý člověk.

I nízká poplatková spoluúčast a druhý důchodový pilíř, v míře alespoň se přibližující zemím na západ od nás, posilující efektivitu a zásluhovost, jsou alespoň malým krůčkem dopředu. Jsou berlemi, které podpírají těžce pochroumaný důchodový a zdravotnický systém. Jejich definitivní odebrání nemůže skončit jinak než zmrzačením. Špatně srostlé kosti pak už lze jen znovu zlámat.

Nejvíce postižení jsou přitom paradoxně v konečném důsledku ti, kterým je sociální a zdravotní populismus určen. Zdánlivá státní sociální ochrana před "nejistotou" v důchodu a větší zdravotní odpovědností je tou nejjistější cestou k pasivnímu stáří na státní sociální almužně a méně kvalitní péči na sklonku života. Děti pak často přeberou vzorce chování svých rodičů a vytvářejí se tak stále dokola nové generace sociálně závislých, kteří ze strachu před "nejistotou" budou volit ty, již si na sociálním populismu budují politický a následně ekonomický kapitál v dobře placených funkcích.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
O jeden hlas. Litomyšl s dálnicí hýbat nechce, ale odpůrci se nevzdávají

Zastupitelé Litomyšle ve čtvrtek většinou jediného hlasu rozhodli, že nebudou po státu požadovat, aby změnil dlouho připravovanou trasu dálnice D35 kolem...  celý článek

Ministr životního prostředí Richard Brabec v pořadu Rozstřel (22. září 2017)
Brabec v Rozstřelu: Česko v posledních letech výrazně vysychá

Jako ministr životního prostředí dohlíží na kotlíkové dotace či program Dešťovka. Zároveň je místopředsedou hnutí ANO a po odvolání Andreje Babiše z vlády také...  celý článek

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Kvůli srpnové vichřici budou na Šumavě zavřené některé stopy pro běžkaře

Srpnová vichřice poničila na Šumavě 120 tisíc kubíků dřeva v místech, kde se smí těžit, další tisíce kubíků pak zetlejí v bezzásahových oblastech. Některé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.