Asi stovka lékařů a zdravotních sester se dnes sešla po dvanácté hodině před budovou léčebny pro dlouhodobě nemocné v Baťově krajské nemocnici ve Zlíně. Asi dvacetiminutový mítink svolaly všechny čtyři odborářské organizace, které v nemocnici působí. Mimo toto shromáždění zajišťovala největší nemocnice v kraji běžný provoz a její zaměstnanci nestávkovali.
„Toto shromáždění není namířeno ani proti managementu Baťovy nemocnice, ani proti pacientům,“ zdůrazňoval hned v úvodu mítinku předseda organizace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Zdeněk Coufal. „Je to výraz toho, že nesouhlasíme s tím, jak se navrhuje reforma veřejných financí. Chudí budou ještě chudší a bohatí zůstanou bohatí,“ řekl Coufal.
Zdravotničtí odboráři kritizovali ve svých vystoupeních krácení plánovaných prostředků na zavedení šestnáctitřídní platové stupnice. Podle zlínské předsedkyně Lékařského odborového klubu - Sdružení českých lékařů Marcely Henčlové hrozí, že každá zdravotní sestra přijde měsíčně na základním platu o 1000 a 1200 korun, lékaři mají ztratit dva až tři tisíce měsíčně.
Zdravotníci kriticky poukazovali také na prodlužování věkové hranice pro odchod do důchodu. Nelíbí se jim, že při navrhovaném snížení zápočtu doby studia budou mít lékaři až o 1200 korun nižší důchod. Nesouhlasí s restrikcemi v systému nemocenských dávek a s navrhovaným snížením počtu lékařů, kteří budou mít právo vystavovat neschopenky. Na otázku MFD, jak jinak zamezit současnému všeobecně rozšířenému zneužívání neschopenek, které odčerpává peníze sociálního pojištění, však Henčlová odpovědět nedokázala.
Smíchem reagovali přítomní lékaři na citaci z loňského volebního programu ČSSD: „Lékařům, sestřičkám a ostatním pracovníkům ve zdravotnictví pomůžeme vytvořit pro práci co nejlepší podmínky.“
Kromě kritiky vládou navrhovaných úsporných opatření, která mají snížit zadluženost země, přišli lékaři i s jedním "pozitivním" návrhem. Chybějící peníze by měli do státní kasy dodat především soukromí podnikatelé. „Proč by měli podnikatelé platit třetinu zdravotního pojištění v porovnání se zaměstnanci?“ položil řečnickou otázku Zdeněk Coufal a dodal: „Takřka všichni platí v soukromém sektoru tu nejnižší částku pojištění, jaká je možná. Potom peníze ve veřejném zdravotním pojištění podle toho vypadají.“
V podobném duchu si přisadila i zlínská předsedkyně Lékařského odborového klubu Marcela Henčlová: „Reforma se týká úplně všech občanů, ale bohužel veřejný sektor a zdravotníci, učitelé a vědci ponesou daleko větší náklady než obyčejní občané, nemluvím o podnikatelích.“ Podle ní 84 procent podnikatelů neplatí pojistné, protože nevykazují žádný zisk.
