"Vědomi si toho, že je to spor mezi námi a vládou, nikoli mezi námi a společností, tak nechceme přistupovat k formám protestu, které by nějakým způsobem braly jako rukojmí naše klienty a pacienty," uvedl Schlanger.
Ministerstvo zdravotnictví podle svého mluvčího Oty Černého považuje vyhlášenou stávkovou pohotovost za předčasný krok. Podle něho by i v příštím roce měly příjmy zdravotníků vzrůst o 14 až 20 procent.
Na vyhlašování pohotovosti je vzhledem k projednávání státního rozpočtu příliš brzo i podle předsedy Lékařského odborového klubu (LOK) Milana Kubka. "Zdá se, že není kvůli jednáním o rozpočtu technicky možné, aby vláda stihla k prvnímu lednu zvýšit mzdy pracovníkům ve státní sféře," řekl Kubek. O termínu zvýšení platů se podle něj bude jednat, duben je však nejzazší hranicí.
Kubek o růstu platů jednal s ministrem zdravotnictví Bohumilem Fišerem a zástupcem ministerstva práce a sociálních věcí. Připomněl, že zdravotníci vládě slíbili, že letos nebudou stávkovat, pokud dostanou přidáno víc než ostatní státní zaměstnanci. "Slib vláda splnila. Zatímco celostátně průměrná mzda stoupla o 9,3 procenta, platy lékařů se zvýšily o sedmnáct procent a zdravotním sestrám o devatenáct procent," uvedl Kubek.
Školy stávkovaly před čtyřmi lety. Na začátku roku 1997 zahájily školské odbory řetězovou stávku. Každé úterý a čtvrtek stávkovaly školy v několika okresech. Koncem února byla stávka přerušena. Jednání odborářů s tehdejším ministrem školství Ivanem Pilipem ztroskotalo zejména na návrhu ministra zvýšit mzdy za současného navýšení úvazků učitelů o jednu až dvě hodiny týdně.
Školské odbory se zlobí na vládu
Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost ve čtvrtek. Oznámil ji předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Jaroslav Rössler. Zatímco v roce 1997 odbory vyhlásily celoplošnou stávku, nyní o ní podle Rösslera neuvažují. Daleko účinnější by podle něj mohl být například bojkot maturit, neuzavření klasifikace či okupační stávka škol.
"Měsíc červen se nám jeví jako nejvýhodnější z tohoto pohledu dosáhnout svých záměrů," dodal Rössler.
Připomněl cíl vlády, že platy pedagogických pracovníků budou v roce 2002 o 30 procent vyšší než průměrná měsíční mzda v celé republice.
Koncem srpna byla podle Českého statistického úřadu průměrná měsíční mzda 14 740 korun. Pedagogové však podle Rösslera brali v prvním pololetí 2001 v průměru hrubou mzdu 14 471 korun.
Posunem zvýšení mezd státních zaměstnanců vláda ušetří 1,5 miliardy korun. Úsporami v rozpočtu se snaží vyhovět doporučením poslanců a zajistit přijetí rozpočtu ve sněmovně. Odboráři ale kabinet viní z nekorektnosti, neboť je o záměru předem neinformovala.
Ostatní odboráři pedagogy podpoří
Protesty svých svazů proti rozhodnutí vlády o odkladu zvýšení mezd podpoří i Asociace samostatných odborů. "Asociace kabinet vyzvala ke svolání mimořádného zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, které by se situací zabývalo," sdělil předseda asociace Bohumír Dufek. "Postup vlády je o to zarážející, že o novém návrhu rozpočtu neinformovala sociální partnery."
Připomněl, že podobná důležitá rozhodnutí má kabinet konzultovat v tripartitě s odboráři a zástupci zaměstnavatelů.
Asociace samostatných odborů vznikla v roce 1995 a je druhou největší odborovou centrálou v Česku. Sdružuje přes 200 tisíc odborářů, kteří pracují především v zemědělství, potravinářském průmyslu a na železnici.
Pondělní rozhodnutí vlády pobouřilo i odboráře sdružené v Českomoravské konfederaci odborových svazů. Její předseda Richard Falbr kabinet ve středu varoval před ráznou odpovědí odborů. Postup vlády je podle něj věrolomný.
