"Nechápal jsem, proč mají zkoumat nejen tvrdé drogy, ale také přítomnost THC z marihuany," uvedl Mareš. Na testy nešel a nakonec dal ze zaměstnání výpověď.
Podle právníka Roberta Bezděka může zaměstnavatel požádat svého zaměstnance o vyšetření na přítomnost drog pouze v případě, že má oprávněný důvod ho ze závislosti podezřívat. "Zaměstnanec by musel být problémový, například neplnit své povinnosti či se chovat nepřirozeně," konstatoval Bezděk.
Podle tiskového mluvčího společnosti RadioMobil však testem na přítomnost drog musí projít všichni zaměstnanci již ve zkušební době. "Je to běžná součást povinné zdravotní prohlídky. Musí jí projít všichni, takže to diskriminace není," konstatoval Stoklasa. Dodal, že drogové testy někdy jsou součástí prohlídky, jindy ne. "Teď právě tomu tak je. Myslím, že je to běžné."
Nemile překvapeni by se mohli cítit také homosexuálně orientovaní muži, kteří se rozhodli darovat krev například ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Jedna z otázek ve zdravotním dotazníku totiž zní: Měl jste někdy pohlavní styk s mužem?
Podle slov Ivany Ballingové z Ústavu hematologie a krevní transfuze tato otázka rozhodně není nutná. "U nás se na sexuální zaměření neptáme. Samozřejmě nás zajímá, jestli dárce neužívá drogy či nežije promiskuitním životem. Ale zeptáme se pouze, jestli nepatří do rizikové skupiny," řekla Ivana Ballingová.
"Leckterá žena přece může být promiskuitní. Na rozdíl od gaye, který má stálého partnera," konstatovala Ivana Ballingová s tím, že takto formulovaný dotaz by ji urazil. "Přijde mi to trochu diskriminační a možná i napadnutelné," dodala. Vyjádření transfuzní stanice vinohradské nemocnice se přes opakované pokusy získat nepodařilo.
S diskriminací při hledání zaměstnání se asi setkala například mnohá maminka s malými dětmi. Přestože podle Bezděka je jakákoliv diskriminace před navázáním pracovního poměru trestná. "Těžko ji ale dokážete. Zaměstnavatel vždy řekne, že našel jiného, vhodnějšího kandidáta," řekl Bezděk.
Yvetta Rychlá takhle obešla firem několik. Má vysokoškolské vzdělání, za sebou zahraniční stáž, plynně ovládá tři světové jazyky. Má však malý handicap. Dvě děti školního věku a žádnou babičku na hlídání. "Při přijímacích pohovorech vždy vše nejprve vypadalo slibně. Jakmile jsme se ale dostali k rodině, šéf hned obrátil. A co když děti onemocní? My vám třeba nebudeme moci dát dovolenou. Po otázce na případné hlídání a mé záporné odpovědi mi vždy řekli, že se ozvou," řekla Rychlá. Nikde ji zatím nevzali, a tak se svým vzděláním hlídá děti i jiným matkám. Diskriminovaná se samozřejmě cítí, ale těžko se proti tomu ubrání.
Ředitel společnosti, který si samozřejmě nepřeje být jmenován, na přímou otázku přiznal, že diskriminace v jistém slova smyslu existuje téměř všude. "Jistěže si vybírám zaměstnance podle schopností. Ale také podle časových možností dotyčného a možných nepříjemností. Raději tedy přijmu snaživého muže třeba s nižším vzděláním než rozvedenou odbornici s malými dětmi. To je skoro jako bych přijal maminku ve třetím měsíci těhotenství," konstatoval ředitel.
