Rebecca Johnsonová začala pracovat v léčebném centru pro boj s ebolou loni v září. „Starala jsem se o děti, muže a ženy s ebolou. Každý den přicházela stovka nových pacientů. Nebála jsem se. Chtěla jsem, aby epidemie zmizela z mé země. Každý den jsem viděla, jak umírají, krev v jejích zvratcích, krev vycházející z očí, uší, pusy i nosu,“ popsala své začátky stanici CNN.
Vakcíny, léky i séra z krve. Vědci závodí, kdo z nich porazí ebolu |
Jenže v listopadu se stejně jako mnoho jiných zdravotníků v západoafrických zemích sama ebolou nakazila. V nemocnici ji izolovali. „Když jsem viděla, jak ke mě přicházejí v ochranných oblecích, věděla jsem to a začala jsem brečet,“ vzpomíná.
Po tři dny nemohla chodit, byla oslepená, paralyzovaná, nemohla mluvit a ani jíst. Všechno tělo ji bolelo, jednou dokonce viděla své tělo ležet. „Má duše se oddělila od těla, málem jsem se zbláznila, myslela jsem, že umírám.“ Nestalo se tak, její zdravotní stav se naopak začal zlepšovat. Další měsíc se znovu učila mluvit, jíst či chodit.
Všechny její věci museli spálit. Návrat domů byl však nelehký nejen kvůli tomu. Přátelé se báli, že se od ní nakazí. Lidé na ulici si na ni ukazovali, proto se celá rodina rozhodla přestěhovat. „Ebola je démonická nemoc nejen kvůli tomu, co s vámi dělá, když jste nemocní, ale i kvůli stigmatizaci, které musíte čelit jako člověk, který se vyléčil.“
Johnsová zažila ve své zemi občanskou válku v letech 1992-2001, ale ebola je podle ní v mnoha ohledech horší. Podle ní ve válce má rodina šanci na přežití, ale ebola ji může zničit celou. Nyní se zdravotní sestra snaží pomáhat lidem, kteří se stejně jako ona vyléčili a čelí stigmatizaci. Pracuje v neziskové organizaci, která těmto lidem radí a podporuje je.
Nedůvěra ve zdravotníky, nezajištěný pohřeb
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejňuje týdenní statistiky nově nakažených ebolou a upozorňuje, že v týdnu do 1. února letos poprvé vzrostl jejich počet a to o 25 na 124. V Sieře Leone se nakazilo osmdesát lidí, v Guineji 39 a Libérii pět.
Jedenáct nových případů v Guineji souvisí s nezajištěným pohřbem, který se konal v lednu u hranic s Pobřežím Slonoviny. WHO varuje před stále trvající nedůvěrou vůči zdravotníkům v západoafrických zemí. Vědci navíc upozorňují, že virus eboly v posledních měsících zmutoval, protože se objevili nakažení bez příznaků (více čtěte zde).
Od počátku epidemie loni v březnu se ebolou nakazilo téměř 22 a půl tisíce lidí, přičemž skoro devět tisíc nemoci podlehlo. Úmrtnost mezi hospitalizovanými pacienty se v průměru ve všech třech zemích pohybuje mezi 50 a 61 procenty. Vezmou-li se v úvahu i nepotvrzené případy úmrtí, u nichž panuje podezření, že je na vině právě tento virus, vyšplhá se toto číslo až na 71 procent.
