Devítičlenný Nejvyšší soud, ve kterém mají převahu jednoho hlasu konzervativci, podpořil Obamův zákon nejtěsnějším rozdílem 5:4. Na stranu liberálů se přidal konzervativní šéf soudu John Roberts.
Zásadní zákon, jehož prosazení trvalo Obamovi 18 měsíců, tím přežil své dosud největší ohrožení. Republikáni vždy proti reformě vystupovali a u soudu ji napadli jako nepřípustný zásah federální vlády do svobod jednotlivce, který je v rozporu s ústavou. Soud jim nedal za pravdu.
Při vyhlášení rozsudku to ale vypadalo naopak. Šéf soudu Roberts totiž nejprve uvedl, že povinné pojištění je v rozporu s ustanovením americké ústavy, jež reguluje obchod mezi jednotlivými státy Unie.
Obama vs. RomneyNa rozhodnutí soudu reagoval Obama i jeho republikánský vyzývatel Mitt Romney. "Rozhodnutí je nezávislé na politice," řekl Obama. Zároveň vyjmenoval přínos reformy pro běžné Američany, kterým je podle něj levnější a přístupnější zdravotní péče. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že povinné zdravotní pojištění v minulosti podporovali i republikáni včetně Romneyho. Ten ale uvedl, že udělá vše pro odvolání reformy. "Pokud se jí chceme zbavit, musíme nahradit prezidenta Obamu," řekl republikán. |
Roberts později doplnil, že povinné pojištění lze považovat za daň, a proto v souladu s ústavou je. Základní kámen Obamovy reformy tak zůstal platný a povinné zdravotní pojištění bude ve Spojených státech platit od roku 2014.
Útoky republikánů na zákon tím zdaleka nekončí. Jejich pravděpodobný kandidát na prezidenta Mitt Romney uvedl, že reformu hodlá odvolat. Lze tak očekávat, že zákon bude jedním z hlavních témat předvolební kampaně před listopadovými volbami do Bílého domu.
Zdravotní péče pro miliony Američanů
Současný šéf Bílého domu po nástupu do úřadu v roce 2009 odůvodnil svůj záměr reformovat zdravotnický systém starostí o desítky milionů Američanů, kteří si zdravotní péči nemohou dovolit. Upozorňoval na osudy lidí, které náklady na léčbu připravily o všechno.
Před pěti lety například byly v USA výdaje na zdravotní péči příčinou 62 procent osobních bankrotů. Na jaře 2010 se nakonec Obamovi navzdory odporu republikánů podařilo prosadit reformu, na které si vylámal zuby i předchozí demokratický prezident Bill Clinton.
Spor o reformu americkou společnost rozděluje dodnes. Kritici jí vytýkají zejména dvě věci. První je povinné zdravotní pojištění, neboť podle odpůrců zákona federální vláda nemůže nikoho nutit k nákupu čehokoli. Reforma je proto podle nich v rozporu s ústavou. Druhá výhrada se týká vysokých nákladů na realizaci zákona, které Bílý dům vyčíslil zhruba na bilion dolarů během deseti let od schválení reformy.
Reforma kromě povinného zdravotního pojištění například zakazuje zdravotním pojišťovnám odmítat klienty na základě předem známých zdravotních komplikací. Američané si budou pojištění kupovat na zvláštních burzách, což by mělo snížit platby za pojistné.
