Ministerstvo zdravotnictví poprvé přiznává, že českým pacientům nemůže zaplatit všechno. Ministr Leoš Heger brzy vydá pokyn, aby se začalo posuzovat, jestli je přínos léčebného postupu ještě úměrný jeho nákladům, či je léčba předražená a nepřináší potřebný efekt. Už kvůli tomu sestavil komisi, která začne podle Hospodářských novin pracovat v únoru.
"Nejprve to budeme zkoušet v pilotním provozu. Na několika konkrétních příkladech musíme doladit metodiku, od příštího roku by to už ale mělo mít oporu i v zákoně," uvedl v HN Hegerův poradce Pavel Vepřek.
Podobný postup by měl být zaveden i u léků, ale až od příštího roku.
"Žádný stát nemůže platit všechno, co medicína přináší. Musíme vybírat to, co je prokazatelně účinné, a také to, co přináší pacientům největší užitek při přiměřených nákladech," dodal Vepřek.
Cena života? 1 092 900 korun
Stropem pro cenu léčby bude suma 1 092 900 korun. Což je trojnásobek HDP na hlavu podle odhadů za rok 2011. Je to výpočet, který se používá řadu let i jinde ve světě a v podstatě určuje cenu lidského života. Světová zdravotnická organizace míní, že nová zdravotnická technologie se vyplatí pouze v případě, že rok kvalitního života, který přinese, nevyjde dráže než trojnásobek HDP na obyvatele.
Postup ministerstva zní logicky, v důsledku to však znamená, že některé léky, či drahé léčebné postupy zdravotní pojišťovny pacientům neproplatí, třebaže by jim pomohly více než ty stávající.
A jak by to mělo vypadat v praxi? Nové přístroje, robotické operace nebo třeba kloubní náhrady nejprve zhodnotí zdravotničtí experti. V druhé fázi se rozhodne, jestli na ně Česká republika má, nebo ne. Ve dvoustupňovém procesu mají mít hlasovací právo zástupci státu, zdravotních pojišťoven, lékařů i pacientů. Ministr Heger totiž počítá i s veřejným ochráncem práv.
Pacient se připojistí, nebo si drahou variantu doplatí
Pokud se rozhodne, že daný léčebný postup je na úhradu z veřejných peněz příliš drahý, neznamená to automaticky, že bude pacientovi nepřístupný. "Každému by se mělo umožnit, aby se na léčbu, která je dražší než tato hranice, mohl připojistit," řekl ředitel VZP Pavel Horák.
Druhou variantou by mohly být letos zavedené nadstandardy. Pojišťovny by uhradily levnější variantu a pacient by si doplatil rozdíl.
Některé drahé léčby se přitom navíc dotkne výjimka. "Třeba u biologických léků na roztroušenou sklerózu nikdo nediskutuje, jestli je platit nebo ne. Přínos tam je velký, takže celkové náklady se do stanoveného limitu určitě vejdou," dodal Horák.
Odborníci totiž nezhodnotí jen dopady na zdraví pacienta, ale také na sociální systém. A tomu drahé léky často pomáhají: lidé neskončí doma na sociálních dávkách, ale vracejí se zpět do plnohodnotného života a pracují.
V českém zdravotnictví se až dosud efektivnost léčby nijak nepočítala. "Balík peněz je pořád stejný, což znamená, že když na něco vydáme moc, jinde nám pak chybí. Smyslem je proto posuzovat všechny technologie stejným metrem," vysvětlit v HN farmakoekonom Tomáš Doležal, který s ministerstvem nový systém hodnocení připravuje.
Ministerstvo počítá s tím, že se nová metoda nebude všem zamlouvat. Ještě větší nevoli než u omezení některých novinek však očekává u vyřazování některých stávajících metod. "Chceme spočítat třeba robotické operace," uvedl náměstek ministra Petr Nosek.
