Internetové stránky VZP (ilustrační snímek)

Internetové stránky VZP (ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Pojišťovny zaplatily firmám za nahánění klientů přes 200 milionů korun

  • 43
Nejméně 208 milionů zaplatily zdravotní pojišťovny v minulých pěti letech firmám, jež jim měly zajistit nové klienty. Například průmyslová pojišťovna uvádí sumu 80 milionů, Všeobecná zdravotní pojišťovna vynaložila 50,4 milionu. Stovky tisíc korun za kritizované akvizice šly i společnostem známých podnikatelů Pavla Sehnala a Romana Šmuclera.

Redakce iDNES.cz obeslala v minulých dnech všech sedm zdravotních pojišťoven s dotazem, kolik peněz zaplatily firmám na nákup pojištěnců v uplynulých pěti letech. A komu peníze poslaly. Úplné odpovědi zaslala jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a Oborová zdravotní pojišťovna (OZP).

VZP uvedla, že vynaložila 50,4 milionu korun. Z toho 1,52 milionu obdržela v roce 2011 firma Medito, 204 tisíc ve stejném roce získala firma Total Brokers a 48,9 milionu společnost IZIP, která pro pojišťovnu dosud provozuje portál a dříve pro ni rozvíjela i kritizované elektronické knížky pacienta. Právě kvůli poslední zmíněné transakci policisté stíhali bývalého ředitele VZP Pavla Horáka a ředitele firmy IZIP Jiřího Paška. Stíhání později zastavili (více čtěte zde).

Miliardář Pavel Sehnal na snímku z června 2014

Firmy Medito CZ a Total Brokers jsou makléřské společnosti. Obě se zabývají pojišťovnictvím. Druhá jmenovaná patří pod firmu SPGroup miliardáře Pavla Sehnala, kterému patří akvapark v Čestlicích nebo výstaviště v Letňanech. Sehnal byl jedním z podnikatelů, kteří podporovali olympiádu v Praze za primátora Pavla Béma. Sehnal plánoval získat městské pozemky a vystavět na nich olympijskou vesnici i nový stadion. V lednu Lidové noviny informovaly, že pro Sehnala pracuje expremiér Petr Nečas (více čtěte zde).

Redakce iDNES.cz požádala v úterý firmu Medito i Total Brokers e-mailem o vyjádření k akvizicím, obě nereagovaly.

Výdaje pojišťoven za nákup klientů

Číslo uvádí celkový výdaj za akvizice pomocí třetích osob (tj.soukromých firem) v letech 2008 až 2013

  • ČPZP 80 milionů
  • VZP 50,4 milionu
  • ZPMV 39,5 milionu
  • OZP 37,7 milionu
  • ZPŠ 900 tisíc
  • RBP údaj nesdělila
  • VoZP údaj nesdělila

Zdroj: iDNES.cz/MZ ČR

Několik firem, stejný vlastník

OZP na žádost iDNES.cz uvedla, že v minulých pěti letech ji akvizice stály celkem 37,7 milionu korun. Z toho necelých 13 milionů bylo vyplaceno firmě Clever People jako záloha na nákup pojištěnců v roce 2015. Plán na příští rok však zhatil postup ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. V březnu dopisem pojišťovny požádal, aby přestaly nakupovat klienty prostřednictvím firem.

„Chci Vás upozornit na to, že v době, kdy české zdravotnictví zápasí s nedostatkem finančních prostředků, považuji vynakládání financí na akvizice za nepřijatelné a nepřípustné,“ napsal Němeček ředitelům zdravotních pojišťoven (více o dopisu ministra čtěte zde).

Peníze OZP rozdělila mezi osm firem. Nejvyšší částky získala trojice pardubických společností, které vlastní stejný člověk, osmadvacetiletý Jan Hrbek. Konkrétně je to reklamní agentura Clever People, firma Kiwi Agency a CP Jihlava, jež se podle obchodního rejstříku zabývá pronájmem realit. Celkem tyto firmy obdržely od zdravotní pojišťovny 34,6 milionu korun.

Proč peníze OZP dělila mezi tři firmy se stejným vlastníkem, pojišťovna nedokázala za dva dny odpovědět. Její mluvčí Mario Böhme má dovolenou a pracovnice pojišťovny uvedla, že na tuto otázku může odpovědět jen on.

Hrbek iDNES.cz řekl, že trojice firem se na akvizici podílela, protože Kiwi Agency a CP Jihlava vypracovaly před dvěma lety pilotní projekt ve třech krajích, Clever People pak vyhrála výběrové řízení na celorepublikový nábor pojištěnců. „Pojišťovna vyhlásila výběrové řízení, my jsme dali nabídku a vyhráli jsme. Zajišťovali jsme celkové dodání pojištěnců. Od nabídky přechodu, přes jeho zajištění až po verifikační hovory, aby klienti měli jistotu, že je to všechno provedené, jak má být a nikdo si nic nevymýšlí,“ popsal Hrbek.

„Jde o obchodní firmy, které toho dělají spoustu,“ dodal na dotaz, jak do obchodní činnosti jeho firem spadá shánění pojištěnců.

Podle Hrbka firmy už s pojišťovnou kvůli pokynu ministra nespolupracují. Stále ovšem s OZP řeší, co bude s vyplacenou zálohou. Hrbek také dodal, že OZP není jedinou zdravotní pojišťovnou, s níž jeho firmy spolupracovaly. Konkrétnější být nechtěl.

Šmucler: Nevydělali jsme

OZP v letech 2010 až 2013 platila za akvizici také firmě Asklepion lasarecentrum Praha, která spadá pod firmy moderátora a lékaře Romana Šmuclera. Poslala jí celkem 132 tisíc korun.

„Byli jsme osloveni, zda to nechceme dělat vzhledem k velikosti a množství administrativního personálu, který máme. Jak pojišťovna partnery vybírala a organizovala, nevím,“ uvedl Roman Šmucler na otázku, zda firma práci získala na základě výběrového řízení.

Podle něj společnost zajišťovala kontaktování řady lidí, vysvětlování rozdílných podmínek pojišťoven a přehlašování zajistila také papírově.

„Náklad na jednoho získaného pojištěnce byl 500 korun. Vzhledem k objemu práce a že jsme ze svého platili i reklamu není to, myslím, nikterak závratná suma. Zisk byl z toho nulový,“ dodal Šmucler. „Měli jsme zájem na tom, aby lidé byli u OZP, fandíme jí,“ dodal.

Dopis ministra zdravotnictví a plánované zavedení pětimilionové sankce označil za absurdní, nesmyslné a smutné. „Pokud je více pojišťoven a jsou rozdíly mezi jejich pojistnými plány, někdo musí rozdíly vysvětlovat a pojištěnce administrovat. Pokud se rozhodneme mít jenom jednu pojišťovnu , toto nebude potřeba, ale zase nastanou jiné problémy,“ míní lékař a majitel několika společností.

Přes 95 tisíc korun dostala od OZP společnost Centrum zdraví Dolní Břežany, která měla v minulosti neprůhlednou vlastnickou strukturu, od letošního července jsou její akcie podle obchodního rejstříku na jméno a vlastní je Stanislav Kabele.

Pět tisíc korun získala pardubická firma EM-CO, která poskytuje spotřebitelské úvěry, a přes dva miliony zaplatila OZP pražské poradenské firmě EMTC-Czech.

Konkrétní informace dát nemusíme, tvrdí pojišťovny

Pět ze sedmi zdravotních pojišťoven iDNES.cz odmítlo konkrétní informace zaslat. Například Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) napsala, že je v této souvislosti vyšetřována, a proto není oprávněna poskytovat informace (více o nákupu pojištěnců u Vojenské zdravotní pojišťovny čtěte zde).

„Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v této oblasti spolupracovala se třemi společnostmi. Názvy firem není oprávněna bez jejich souhlasu sdělit. Finanční plnění se pohybovalo v řádech milionů korun,“ uvedla mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

„Zaměstnanecká pojišťovna Škoda nikdy pravidelně a dlouhodobě nespolupracovala s třetími osobami na akvizici pojištěnců. Pod tlakem konkurence, pouze formou zkušební spolupráce, v jenom čtvrtletí roku 2013 tuto službu vyzkoušela, ale nebyla s ní spokojena a rozhodla se ji již nadále nevyužívat. Náklady na tento zkušební provoz nedosály ani 900 tisíc korun,“ napsaly ředitelka Zaměstnanecké pojišťovny Škoda (ZPŠ) Darina Ulmannová a právnička pojišťovny Vlasta Vávrová.

Všechny zmíněné pojišťovny poukázaly také na to, že nejsou povinny ze zákona dotazy iDNES.cz k akvizicím zodpovědět. „Povinnost poskytovat informace se vůči naší zdravotní pojišťovně nevztahuje,“ napsala například Hana Kadečková, mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra (ZPMV). „Zdravotní pojišťovně nepřísluší podávat informace o výdajích vynaložených na nábor pojištěnců s uvedením seznamu firem a jim poskytnutých finančních plnění, což mimo jiné tvoří i předmět obchodního tajemství vyplývajícího ze smluvních vztahů,“ uvedla Revírní bratrská pokladna (RBP). „Nejsme v dané věci povinným subjektem,“ tvrdí ZPŠ.

Na koho se vztahuje zákon o poskytnutí informací

Poskytnout informace mají podle zákona povinnost státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Dále subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

Soudy v minulosti řešily případ odmítnutí informací ze strany VZP a ZPMV.

Žalovaná je subjektem ve smyslu (...) zákona (o svobodném přístupu k informacím), a je tedy subjektem povinným poskytnout ve smyslu tohoto zákona informace,“ uvedl Městský soud v Praze v rozsudku z roku 2008 který se týkal informací o platbách za péči.

Spory o informace od pojišťoven se v minulosti zabýval také Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.

Autor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek však s takovými tvrzeními nesouhlasí. „Zdravotní pojišťovny jsou povinnými subjekty a k tomuto existují i rozsudky. Pokud tvrdí opak, buď podléhají neznalosti, nebo lžou. Ale já si myslím, že velmi dobře to vědí, ale asi chtějí hrát právnickou hru, že pokud se rozsudek nebude týkat přímo jich, tak jej nelze na ně vztáhnout,“ řekl iDNES.cz Kužílek.

„Zdravotní pojišťovny jsou veřejnou institucí. Okruh pojištěnců je natolik široký, že jej lze považovat za veřejnost. Navíc čerpají z veřejných peněz, protože platba pojištění je v podstatě pseudodaň. Účel jejich existence je veřejný a také kontrola, která nad nimi může probíhat, je realizována ze stranu státu. Takže těch znaků je u nich dost,“ dodal Kužílek.

O údaje požádalo také ministerstvo, čtyřikrát uspělo

Ověřit informace zaslané pojišťovnami je obtížné. Redakce iDNES.cz se proto dotazovala ministra Svatopluka Němečka, zda on sám má údaje o akvizicích k dispozici. Němečkovi spolupracovníci si je poté opatřili. Rovněž obeslali pojišťovny s podobným dotazem jako iDNES.cz.

Ministerstvo obdrželo konkrétní odpovědi ze čtyř pojišťoven. Kromě VZP a OZP, které ministerstvu poskytly stejné údaje jako iDNES.cz, odpověděla úřadu také ZPMV s tím, že za akvizice v minulých pěti letech vydala necelých 39,5 milionu korun včetně DPH. ČPZP pak do nákupů nových klientů za stejnou dobu investovala 80 milionů korun.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu, ve které bude za nákupy pojištěnců prostřednictvím externích firem hrozit až pětimilionová pokuta.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video