"Lidé mají strach třeba ze zavlečení nemocí a zvýšení krádeží v obci a okolí. Na jednání zastupitelů se dostavil i podnikatel ze Zlína, který s nápadem přišel a měl dobrozdání od ministerstva vnitra," řekl Věrný.
Zastupitelé nápad zavrhli hlavně proto, že jim nikdo nedokázal zaručit, že v táboře budou jen Slované. "Všichni se báli, aby se sem nedostali Afghánci. Tento postoj je podmíněn současnou situací ve světě," je přesvědčen starosta Zdounek.
On sám přitom byl myšlence vybudovat v obci tábor pro uprchlíky z celého světa nakloněn. "Lidé by si měli pomáhat. Ale potom, co mi chodily výhružné dopisy, že mi zabijí celou rodinu, už nechci otázku tábora nikdy otevírat. Ani kdyby přišla nová nabídka. Nesto jí to za to," prohlásil Věrný.
Tábor mohl být v zámku
Zdounecký Zámek je opuštěný. Sídlil v něm sociální ústav, ten se však přestěhoval a zámek byl v rámci restitucí vrácen rodu Strachviců.
"Na rodinu Strachviců i na nás se obrátil podnikatel ze Zlína, jehož jméno bych nerad prozrazoval. Nabídl, že by s podporou ministerstva vnitra zřídil ve zdouneckém zámku tábor pro uprchlíky," řekl starosta.
Jednání už byla na dobré cestě. Protože v zámku byl domov důchodců, stačily by jen minimální úpravy.
"Získali bychom také asi pětadvacet nových pracovních míst," argumentoval dřve starosta. Po posledních událostech v USA a Afghánistánu se však situace změnila. Ve Zdounkách zesílily obavy.
Lákadlem jsou nová pracovní místa
"Lidé by si měli pomáhat," soudí František Věrný. O zřízení tábora jednali zastupitelé s místními lidmi, i s lékaři, pro které by zřízení tábora také znamenalo značné změny, ale i s místním farářem.
Pětadvacet nových pracovních míst je pro Zdounky lákadlem, ale ani tady není všechno jednoznačné. Zaměstnání v táboře by mohli získat například zdravotníci, kuchařky a hlídací služba.
"To však předpokládá také nějakou kvalifikaci. Ministerstvo bude zřejmě požadovat alespoň znalost angličtiny. Takoví lidé ze Zdounek jsou však již zaměstnaní," popsal nelehké rozhodování Zdouneckých jejich starosta.
