Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zdeptaní kosovští Albánci se bojí návratu

aktualizováno 
P r i š t i n a (ptp, Reuters) - Rozpolceni vnitřními spory, zdeptáni srbskou vojenskou mašinerií a letargičtí vůči diplomacii mocností, stali se v okamžiku dramatického obratu svých dějin z hrdých kosovských Albánců pouze diváci.
Tisíce uprchlíků promočených deštěm a třesoucích se chladem se navzdory ohlášenému průlomu v krizi dál strachují sestoupit z hor do svých domovů.
"Kosovští Albánci se stali zkrachovalými chráněnci mezinárodního společenství," prohlásil nejmenovaný západní diplomat. "Jejich političtí vůdci jsou neobratní, gerilová armáda je poražena. Na čtvrt milionu obyvatel bylo vypuzeno z domovů a zoufale potřebuje pomoc, kterou může poskytnout jen Západ."
Uprchlíci však vidí jen malou naději, že by se mohli brzy v bezpečí vrátit do svých vesnic.
"Mohli bychom se vrátit do svých domovů jedině pod ochranou mírových sil," řekl Hasan Mazerkaj, jeden z asi 20 000 obyvatel, kteří uprchli do sousední Albánie. "Nemáme se však kam vrátit. Naše domy byly zničeny. Naše vesnice bude potřebovat padesát let na obnovu."
Jugoslávský prezident Slobodan Miloševič pod hrozbou leteckého úderu slíbil mimo jiné, že stáhne z Kosova jednotky.
Uprchlíci, kteří se sdružují v severní Albánii, však nevěří, že Miloševič dodrží slovo. "Pokouší se jen získat čas," řekl Maxhum Lokaj, učitel z městečka Dečani, který uprchl z Kosova se skupinou asi 3000 lidí v půli září. "Jedině bomby ho přinutí jednat," řekl a dodal, že žádná dohoda, která nebude počítat s kosovskými Albánci toužícími po nezávislosti, nebude fungovat. "Nikdy nezůstaneme pod Srbskem, jak můžeme být s těmi, kteří nás zabíjeli. Zabíjeli nás dříve, budou nás zabíjet dál," řekl Lokaj.
Pro jejich zástupce se nenašlo místo u jednacího stolu, kdy Holbrooke s Miloševičem rozhodovali také o jejich osudu. Holbrookovým mandátem, jak uvádějí experti, bylo hlavně chránit strategické zájmy Západu na Balkáně. To znamenalo vybudovat kolem Kosova zeď, aby se válka nerozšířila za hranice do sousední Makedonie a Albánie.
Albánští vůdci odmítli jednat přímo s Miloševičem kvůli vojenským ofenzivám Srbů, které decimovaly střední a západní Kosovo. Tento bojkot však z jejich hlediska dal Washingtonu až příliš široké rozpětí při jednání.
Jediné, v co tak mohou kosovští Albánci doufat brzy, je humanitární pomoc, která už byla naštěstí obnovena.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.