Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zdeptaní kosovští Albánci se bojí návratu

aktualizováno 
P r i š t i n a (ptp, Reuters) - Rozpolceni vnitřními spory, zdeptáni srbskou vojenskou mašinerií a letargičtí vůči diplomacii mocností, stali se v okamžiku dramatického obratu svých dějin z hrdých kosovských Albánců pouze diváci.
Tisíce uprchlíků promočených deštěm a třesoucích se chladem se navzdory ohlášenému průlomu v krizi dál strachují sestoupit z hor do svých domovů.
"Kosovští Albánci se stali zkrachovalými chráněnci mezinárodního společenství," prohlásil nejmenovaný západní diplomat. "Jejich političtí vůdci jsou neobratní, gerilová armáda je poražena. Na čtvrt milionu obyvatel bylo vypuzeno z domovů a zoufale potřebuje pomoc, kterou může poskytnout jen Západ."
Uprchlíci však vidí jen malou naději, že by se mohli brzy v bezpečí vrátit do svých vesnic.
"Mohli bychom se vrátit do svých domovů jedině pod ochranou mírových sil," řekl Hasan Mazerkaj, jeden z asi 20 000 obyvatel, kteří uprchli do sousední Albánie. "Nemáme se však kam vrátit. Naše domy byly zničeny. Naše vesnice bude potřebovat padesát let na obnovu."
Jugoslávský prezident Slobodan Miloševič pod hrozbou leteckého úderu slíbil mimo jiné, že stáhne z Kosova jednotky.
Uprchlíci, kteří se sdružují v severní Albánii, však nevěří, že Miloševič dodrží slovo. "Pokouší se jen získat čas," řekl Maxhum Lokaj, učitel z městečka Dečani, který uprchl z Kosova se skupinou asi 3000 lidí v půli září. "Jedině bomby ho přinutí jednat," řekl a dodal, že žádná dohoda, která nebude počítat s kosovskými Albánci toužícími po nezávislosti, nebude fungovat. "Nikdy nezůstaneme pod Srbskem, jak můžeme být s těmi, kteří nás zabíjeli. Zabíjeli nás dříve, budou nás zabíjet dál," řekl Lokaj.
Pro jejich zástupce se nenašlo místo u jednacího stolu, kdy Holbrooke s Miloševičem rozhodovali také o jejich osudu. Holbrookovým mandátem, jak uvádějí experti, bylo hlavně chránit strategické zájmy Západu na Balkáně. To znamenalo vybudovat kolem Kosova zeď, aby se válka nerozšířila za hranice do sousední Makedonie a Albánie.
Albánští vůdci odmítli jednat přímo s Miloševičem kvůli vojenským ofenzivám Srbů, které decimovaly střední a západní Kosovo. Tento bojkot však z jejich hlediska dal Washingtonu až příliš široké rozpětí při jednání.
Jediné, v co tak mohou kosovští Albánci doufat brzy, je humanitární pomoc, která už byla naštěstí obnovena.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.