Zdeněk Pokluda je uznávaným odborníkem na historii Tomáše Bati, jeho firem a následovníků. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Tomáš Baťa a doprava? Obchod vedl na vodu, na koleje i do vzduchu

  • 10
Třetího dubna je to 137 let od chvíle, kdy se ve Zlíně narodil Tomáš Baťa. Historik tamní Univerzity Tomáše Bati Zdeněk Pokluda se ve svém článku zaměřil na Baťův přínos pro dopravu. "Co stojí, hnije. Silnice a železnice, to jsou tepny, jimiž probíhá život státního tělesa," prohlásil kdysi Baťa.

Připomínat Tomáše Baťu můžeme mnoha způsoby. Nabízí se i metoda encyklopedická: sáhněme třeba na písmeno D a objeví se heslo "doprava".

V dobách, kdy suverénně vládla železnice, přimkl se k ní i Baťa a roku 1900 stavěl tovární budovu u nového zlínského nádraží. S moderními vynálezy se objevovaly i novinky - nic neušlo pozornosti zlínského šéfa. V roce 1924 zřídil vlastní leteckou dopravu. O dva roky později automobilovou nákladní dopravu, v roce 1932 k ní přidal i vlastní výrobu pneumatik.

Firma zavedla také vlastní námořní dopravu. K dovozu surovin a dopravě zboží musela fungovat komunikace a Baťa se ve 20. letech vyjádřil jasně: "Co stojí, hnije. Silnice a železnice, to jsou tepny, jimiž probíhá život státního tělesa."

Přišel s vizí železniční tepny z Prahy do Košic přes Zlín

A také se hned zabýval návrhy, jak zlepšit zejména spojení mezi Moravou a Slovenskem a tím propojení celého československého státu. Tehdy už vlastnil dvě menší železnice, chtěl je provázat s hlavními tahy, a tak roku 1928 přišel se svou vizí železniční tepny Praha - Česká Třebová - Prostějov - Kroměříž - Zlín - Púchov - Žilina - Košice. (Na úseku Vizovice - Horní Lideč se pak v letech 1934 -1951 pracovalo, ale záměr se neuskutečnil.)

Zlínský obuvnický podnikatel Tomáš Baťa se synem Tomášem.
Tomáš Baťa vybudoval světoznámou firmu a pozvedl celý Zlín.

Tomáš Baťa vybudoval světoznámou firmu a pozvedl celý Zlín. Vlevo se synem Tomášem mladším.

Baťu hodně lákala říční doprava. V roce 1925 podrobně prozkoumal hospodaření státní vltavské a labské plavby, ale dospěl ke skeptickým závěrům: pokud se nezmění řízení, nedosáhne se prosperity. Krátce poté Baťu oslovil ministr s výzvou, aby vstoupil do státní oderské plavební společnosti.

A tak se v ní stal Baťa jejím minoritním akcionářem a měl zde přispět k reorganizaci a ke zlepšení hospodaření společnosti. Věc však rychle vzala jiný konec.

Když Baťa zjistil, jak to tam ve vedení chodí a kdo se na čem přiživuje, rychle odešel. (Výstižně to přiblížil Josef Vaňhara v knize Příběh jednoho muže a jednoho města.)

Chtěl spojit Labe, Dunaj a Odru

Poté dal Baťa přednost svým plánům spojeným s řekou Moravou. V roce 1930 naléhavě vysvětloval: "Usplavněním Moravy přiblížíme se k uskutečnění spojení tří největších středoevropských řek: Labe, Dunaje a Odry."

Protože podél koryta Moravy "na pahorky utíkají se továrničky a lidská obydlí", chtěl odstranit zaplavování terénu, už proto, že právě zahajoval budování svých továren a sídlišť u Otrokovic. (Baťův záměr pak rozvinuli jeho nástupci ve vedení firmy a v letech 1934 -1938 byl vybudován kanál z Otrokovic do Rohatce. Lodě se po něm plaví i dnes.)

Pravá ruka zahájila stavbu dálnice Praha - Brno

Členové baťovského řídícího týmu v dalších letech nezapomenuli propagovat silniční spojení českých zemí se Slovenskem. Hugo Vavrečka přesvědčoval roku 1935 pražské odborníky o potřebě československé autostrády Cheb - Kladno - Olomouc - Kroměříž - Púchov - Košice - Užhorod.

Firma Baťa pronikla v roce 1924 i do letectví. Letadlo se později stalo Tomáši
Baťův kanál - Za první republiky nechal Tomáš Baťa postavit několik malých

Firma Baťa pronikla i do letectví. Ve 30. letech pak nástupci Tomáše Bati vybudovali plavební kanál.

Po něm tento záměr podporoval Jan A. Baťa. A dovršil ho Dominik Čipera, jenž byl pravou rukou Tomáše Bati. Jako ministr veřejných prací prosadil konkrétní pracovní program a zahájil na jaře 1939 výstavbu dálnice Praha - Brno.

Mohli bychom v baťovské encyklopedii pokračovat. Zastavme se ještě u písmena I - jako "interview". Redaktorovi jednoho hutnického a hornického časopisu poskytl Tomáš Baťa v prosinci 1927 krátký rozhovor a toto interview uzavírala krátká otázka a ještě kratší odpověď. "Které ze svých vlastností nejvíce děkujete za úspěch?" "Poctivosti."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video