Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyjadřování prezidenta se mi nelíbí, přesto má být chráněn, řekl Ondráček

  17:09aktualizováno  18. listopadu 11:55
Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček navrhuje vrátit do trestního zákoníku hanobení prezidenta. Společnost podle něj zhrubla a potřebuje vychovat. „Vyjadřování pana prezidenta se mi nelíbí, přesto má být jako hlava státu chráněn více než běžný občan,“ odpověděl mimo jiné při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.

Poslanec Zdeněk Ondráček na sjezdu komunistů v pražském Top Hotelu (14. května 2016) | foto:  Petr Topič, MAFRA

„Prezident je vrchní velitel ozbrojených sil, a má proto i podle ústavy jiné postavení. Jako poslanec se umím bránit sám, zvláštní ochranu nepotřebuji,“ odpověděl například Ondráček na dotaz čtenáře, proč se má navrhovaná ochrana před hanobením týkat pouze hlavy státu.

Na otázku, zda trestání urážlivých výroku proti prezidentovi, který se sám vyjadřuje jako hulvát, nepřipadá předkladateli návrhu nefér, Ondráček odvětil: „Vyjadřování pana prezidenta se mi nelíbí, přesto má být jako hlava státu chráněn více než běžný občan.“

On-line rozhovor Zdeňka Ondráčka se čtenáři iDNES.cz

Zodpovězené čtenářské dotazy si můžete přečíst zde

„Nevhodnost chování není potřeba vždy vyjadřovat slovem, tedy vulgaritou. U politika máte tu možnost, že mu příště už nedáte svůj hlas,“ řekl dále Ondráček a potvrdil zároveň, že navrhovaný předpis není možné obrátit proti prezidentu samému, ani kdyby svým vystupováním „hanobil“ vlastní úřad. „Ústavou má exempci (je vyňatý z působnosti orgánů činných v trestním řízení, pozn. red.),“ vysvětlil.

Komunistický poslanec se sám bránil především množství opakujících se dotazů, zda nepovažuje za morálně nepatřičné, aby se jako bývalý příslušník SNB snažil převychovat společnost. „Je to o svobodě slova a projevu,“ uvedl Ondráček s tím, že má mandát od voličů a je jen na Sněmovně, zda jeho návrh podpoří, či zamítne.

Jiný čtenář se poslance ptal, zda za zhrubnutí společnosti nemohou spíš sami politici. „Politik je (nebo by měl být) součástí společnosti. Jaká je společnost, takový je proto i politik. Mně se nelíbí hrubnutí společnosti, tedy i politiky a veřejně říkám, že pokud to nezastavíme včas, že z verbálních útoků dojde na útoky fyzické. Na to upozorňuji a tomu chci předejít,“ odpověděl Ondráček.

Společnost není zralá

„Společnost není ještě zralá, abychom mohli (trestný čin hanobení prezidenta republiky) označit za přežitek,“ vyjádřil dříve pro iDNES.cz Ondráček své přesvědčení o potřebě vrátit příslušný paragraf na ochranu hlavy státu do zákoníku (více čtěte zde).

Poukazuje na skutečnost, že právní ochranu před jednáním poškozujícím čest či narušujícím výkon pravomoci požívají třeba úředníci, policisté nebo soudci. Přiznat by ji proto měl zákon i prezidentovi, který je nejvyšším ústavním činitelem státu.

Ondráček stojí v čele skupiny čtyřiašedesáti předkladatelů především z řad komunistů, hnutí Úsvit - Národní koalice, ale také některých členů sociální demokracie a hnutí ANO (řada poslanců se od návrhu později distancovala, více čtěte zde). Kromě peněžitého trestu či propadnutí věci počítá návrh i s postihem až ročního odnětí svobody (celý návrh včetně důvodové zprávy si můžete přečíst zde).

Že by případný zákon mířil na kritiky Miloše Zemana, Ondráček odmítá. „Návrh zákona je dělaný kvůli prezidentu republiky jako funkci, nesouvisí se současným prezidentem,“ vysvětluje.

Ondráček je rovněž jedním z předkladatelů návrhu ústavního zákona, který by vyvolal referendum o vypovězení Severoatlantické smlouvy s možností je vždy po dvou letech opakovat.

„Po roce 1989, kdy došlo ke zrušení Varšavské smlouvy, byly občané České republiky přesvědčováni o tom, že bude zrušeno i NATO. To se však nestalo a aniž by tehdejší politickou garnituru zajímal názor vlastních občanů, stala se Česká republika členem,“ píše se v důvodové zprávě (celý návrh najdete zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.