Celá akce, při níž se překřikovali neonacisté a jejich odpůrci, se konala kvůli postaršímu muži jménem Zündel.
Ten šíří po internetu učení, že takzvaný holokaust, tedy zvířecky kruté, ale lidsky promyšlené vraždění Židů, vůbec nebyl. Za to mu hrozí v Německu trest.
Íránský prezident Ahmadínežád jako by na té demonstraci byl. Pod vousy se směje Západu: U vás se o holokaustu nesmí mluvit, my o něm v Teheránu uspořádáme vědeckou konferenci.
Íránský prezident je potměšilý chytrý muž. A vystihl tentokrát slabinu Západu. Jestliže svobodné společnosti zakazují jiný názor než oficiální, popírají samy sebe.
Není sebemenší důvod, proč by měl být trestán Zündel nebo Čermák. Řekli, co si mysleli. Samozřejmě, že by se mi tato slova psala hůře, kdybych byl potomkem nacistického důstojníka. Mí prarodiče však byli umučeni v Osvětimi, a tak se mohu Čermáků a Zündelů zastávat.
Proč? To, co říkají, je hloupé a odporné. Ale nemá to být trestné. Popravdě řečeno, nemá smysl se nad tím ani příliš pohoršovat. Takové výroky jsou tak ubohé a trapné, že s těmi, kdo je střízliví řeknou, se žádný slušný člověk už nemůže nikdy bavit.
My se však chováme tak, jako bychom se pořád báli, že se masové vraždění může vrátit. Že začíná nehoráznými slovy osamělých frustrovaných lidí.
Jenže tomu tak není. Kdyby mohl Čermák postavit Osvětim, byl by jeho trest nesmyslně malý. Ale on nemůže. Evropským demokraciím nehrozí, že by mohl přijít nový Hitler. Paragraf o popírání holokaustu je zbytečný. Dělá radost jen íránskému prezidentovi.
Oponent mi odpoví: To máme ty jejich nevycválanosti trpět? A co, když mladá dáma Edelmannová tvrdí, že v Letech nebyl žádný koncentrační tábor a že Romové tu umírali, protože neměli hygienické návyky?
Odpověď je těžší než ta o holokaustu. Edelmannová je buď hloupá, nebo spíše potměšilá jako Ahmadínežád. Využívá reálné slabiny Západu.
Holokaust se sice opakovat nemůže, ale rasismus žije. Internetové debaty to dokazují. Slečna Edelmannová není osamělá úchylka. Jen nahlas říká to, co se jiní stydí vyslovit.
Nemůže se zmýlit. Získá pozornost pro sebe a pro svou pastraničku, a když bude pohnána k soudu, proslaví se ještě víc. To znovu dokazuje, že slušný člověk má zaskřípět zuby a rasistické žvásty přejít.
Nikdo by neznal jména Čermák, Zündel nebo Edelmannová, kdyby jejich slovům nebyla věnována pozornost. Proč však věnovat pozornost trapným fanatickým žvanilům? Na rozdíl od chudáků Íránců máme jednu jistotu: prezidenty tady nebudou. Tady se totiž smí říkat, co si kdo myslí.
