Ochránci odlesní skály na Žďársku. S těžbou začnou asi už příští rok

Ochránci přírody chtějí odkrýt pohledům nejvýraznější skalní dominanty Žďárských vrchů. Svou vizi ve čtvrtek představili po půlročním projednávání vlastníkům lokalit a lesnickým odborníkům v Křižánkách na Žďársku, v jejichž katastru oba skalní útvary leží. A sklidili hlavně pozitivní reakce.

Úpravy by se v budoucnu měly týkat celkem osmnácti skalních útvarů v osmnácti chráněných lokalitách. Devět skal, Čtyři palice nebo Malinská Skála, které se dnes ztrácí v lesním porostu, by se tak do budoucna mohly díky citlivému kácení zviditelnit. CHKO změnila názor.

Ochránci zpočátku uvažovali o plošném kácení. To ale nakonec i kvůli nesouhlasu odborné veřejnosti přehodnotili s tím, že by se ke kácení mělo přistupovat s rozmyslem a individuálně.

"Termín plošné kácení, které jsme tehdy použili, byl nešťastný. S každou lokalitou se musí pracovat zvlášť. Skály jsou zarostlé smrkem. Kloníme se k tomu, aby smrkové nálety, byly odstraněny. Historicky tam vždy les byl, ale ne smrkové monokultury. Náš záměr se blíží původnímu stavu. Zásahy budou nutné, ale cílem je to přizpůsobit historickému obrazu lesa," uvedl šéf CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Připomněl, že přístup k zarostlým skalám byl doteď především bezzásahový. "Tím jsme ale podporovali stav, který není vhodný ani pro les ani pro jeho návštěvníky," dodal Hlaváč.

Vzorem je pro ochránce Drátník

Jako vzor, kam by chtěli ochránci postupnými kroky směřovat, představili skalní útvar Drátnická skála u Sněžného na Žďársku.

"Je to lokalita, která byla donedávna také pohledově uzavřena. Dnes už je tam dostatek vzrostlých stromů, skála je z většiny pohledů během roku vidět. Sem bychom se měli dostat," nastínil Hlaváč s tím, že půjde o dlouhodobou záležitost.

Přínos odlesnění má být podle Hlaváče nejen ve zvýšení turistické atraktivity, ale i posílení ekologické hodnoty a stability lesa. "Cíl je zviditelnit znovu skály a zvýšit druhovou pestrost porostu odpovídající stanovištím a historické návaznosti," doplnil Hlaváč.

Ten připustil, že zviditelnění může přinést i komplikace. "Skály se stanou ještě atraktivnější pro návštěvníky - turisty i horolezce. To ale nemusí být v souladu s ochranou přírody, chráněné druhy ptáků například sokol nebo krkavec. Vyšší návštěvnost je s tím v rozporu," konstatoval Hlaváč s tím, že by CHKO regulaci horolezectví zatím ponechali, jak je.

Kácet ano, ale s rozmyslem

Většina z přítomných odborníků návrh ochránců přijala pozitivně pod podmínkou, aby se ke kácení skutečně přistupovalo šetrně a individuálně. Výjimkou byl pouze rodák z Křižánek Vladimír Černý.

Žďárské vrchy

Oblast patří s téměř 71 tisíci hektary mezi nejrozlehlejší chráněné krajinné oblasti v republice. Rozkládá se severně od Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě. Jejím nejvyšším vrcholem je Devět Skal. Ty jsou s 836 metry zároveň druhým nejvyšším kopcem celé Vysočiny. Důležitým prvkem tohoto území je kromě rulových skalních měst i voda. V CHKO pramení pět řek včetně té největší, Sázavy.

"Kategoricky s kácením nesouhlasím. Nechte les lesem, ať si žije každým svým životem. Proč byste do toho zasahovali? Nikdo z turistů si toho ani nevšimne. Turistický ruch není žádný přínos. Dělají v lese jen bordel," prohlásil Černý.

Starosta Křižánek Jan Sedláček naopak uvedl, že většina místních obyvatel s odkrytím pohledů na skály souhlasí.

"Obec dlouhodobě bojuje za to, aby se tyto lokality odlesnily a staly se dominantou kraje. Skály byly už cílem prvních turistů v 19. století. Proto sem šli. S návrhy na odlesnění skal se setkávám průběžně, sílí s tím jak skály zarůstají. Do obce by to navíc přilákalo mnohem více turistů, podpořila by se skomírající ekonomika. Neotáčejme se zády k bohatství, které máme," vyzval Sedláček.

Správce lesa z Podlesí Jiří Dryml připomněl, že se postoj CHKO od červnové ankety mezi veřejností, která vyzněla ke kácení souhlasně, změnil k lepšímu.

"Tehdy jsem se zděsil, když jsem slyšel o plošném kácení. Nyní tomu není z mého hlediska co vytknout, pokud se to bude dělat nenásilně. Jsou lokality, které jsou na to připraveny hned. Mám jen obavu, aby na obnažené skály nezačali lézt ve velkém bez rozmyslu horolezečtí laici a nedopadlo to jako nedávno, na Škarkově, kde hasiči sundávali v noci šílence, který se nemohl dostat dolů," poznamenal Dryml.

Odborníci se nakonec na konkrétních návrzích během diskuse nedohodli. "Je třeba se domlouvat s každým vlastníkem lokality nebo jejím hospodářem zvlášť," doplnil Hlaváč. CHKO nyní chce připravit návrhy, jak a kde po dohodě s vlastníky konkrétně postupovat. Zásahy by mohly začít už příští rok.