"Jsou v dobrém zdravotním stavu, ale musí ještě projít speciálními vyšetřeními," uvedl brigádní generál Michal Pažúr. Sami vojáci však před novináře nepředstoupili, aby byla zachována jejich anonymita.
Šlo o zatím nejriskantnější akci, do níž byli čeští vojáci nasazeni od druhé světové války. O to více jsou utajovány operace, které pod velením mezinárodních sil v Afghánistánu prováděli.
"Šlo hlavně o průzkum a získávání informací jak v horách, tak v obydlených oblastech," prozradil pouze velitel kontingentu Ondřej Páleník. Jednotka působila většinou ve východním regionu na hranici s Pákistánem, avšak v rámci svých průzkumných operací se dostala i do jižní části země.
Vojáci budou další půlrok v péči psychologů, aby se u nich neprojevil stresový neboli návratový syndrom, který je může uvrhnout do těžkých depresí, rozvrátit rodiny a svést na scestí. Psycholog Jaroslav Zeman je přesvědčen, že v případě této jednotky nic takového nehrozí. "Předem jsou vybíráni ti nejodolnější," říká Zeman.
Většina problémů se podle Zemana netýkala mise. "Ale většinou partnerských vztahů, které byly v ohrožení už před odjezdem a mise byla spíše jako katalyzátor," dodal.
Odchod speciální jednotky z Afghánistánu neznamená, že čeští vojáci tuto oblast na dlouho opustí. Již začátkem příštího roku by se čtyřicet českých vojáků mohlo pod velením NATO zapojit do působení humanitárního sboru v Afghánistánu.
V současnosti působí na čtyři sta Čechů ve společné česko-slovenské jednotce v Kosovu. O vojenských misích chce také v pondělí mluvit ministr obrany Karel Kühnl s prezidentem Václavem Klausem.
