Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Více zbraní mezi lidmi neznamená vyšší bezpečnost, míní experti

  18:03aktualizováno  18:03
Prezident Miloš Zeman v neděli prohlásil, že by se občané měli ozbrojovat proti teroristům. Podle bezpečnostních expertů ale vyšší počet zbraní mezi lidmi neznamená automaticky vyšší ochranu, navíc podobná výzva může snížit důvěru v bezpečnostní složky státu. Odborníci se shodují, že by se lidé měli na krizové situace lépe připravovat.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Václav PancerMF DNES

Zeman v neděli v internetové televizi Blesk.cz řekl, že by se čeští občané měli ozbrojovat, aby mohli v nutné situaci zbraň použít (více o Zemanově prohlášení čtěte zde). V minulosti prezident proti rozšiřování počtu zbraní vystupoval, před časem ale řekl, že svůj názor kvůli hrozbě terorismu změnil.

V Česku se o držení zbraní a zbrojních průkazech začalo víc diskutovat v souvislosti s loňským útokem střelce v Uherském Brodu, po kterém zemřelo osm lidí a pachatel (více čtěte zde). Vláda v reakci na útok střelce schválila zpřísnění zákona o zbraních, který nedávno podepsal prezident. Norma například nově umožňuje policii zadržet majiteli zbraň přímo v jeho obydlí, například kvůli zdravotnímu stavu.

Zbraně v Česku

V Česku se letos zvýšil počet držitelů zbrojních průkazů o 5 944 na 297 966. Počet zbraní v policejních registrech naopak za prvních pět měsíců letošního roku klesl o 22 173. Lidé měli zaregistrováno celkem 784 722 zbraní. Vyplývá to ze statistik policejního prezidia k 1. červnu.

Počet majitelů zbrojních průkazů posledních pět let trvale klesal. Zatímco v roce 2011 mělo zbrojní průkaz 311 667 lidí, do konce loňského roku v tuzemsku klesl počet držitelů zbrojních průkazů o 19 645 na 292 022. Růst počtu držitelů průkazů opět začal až v letošním roce.

Počet zbraní mezi lidmi se naopak v posledních pěti letech trvale zvyšoval. V roce 2011 jich majitelé zbrojních průkazů měli 706 900, na konci loňského roku o 99 995 více, celkem 806 895. Letos ale počet zbraní opět začal klesat.

Ondřej Ditrych z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy poukazuje v souvislosti se Zemanovým prohlášením na to, že v České republice je velmi liberální zbrojní legislativa, mimo jiné stran skrytého nošení zbraně. „Druhá věc je ta aktuální výzva. Pokud přichází od prezidenta, hlavy státu, může mít z mého pohledu dost negativní společenský efekt v tom, že eroduje důvěru v bezpečnostní složky, schopnost státních institucí ubránit bezpečnost obyvatel,“ poznamenal Ditrych. Dodal, že neví o prokázané souvislosti, že by více střelných zbraní mezi lidmi přispělo k zabránění teroristickým útokům. Poukázal i na společensky štěpivý efekt umělé hranice mezi ‚námi‘, kteří se mají vyzbrojovat a bránit, a těmi nějakými nebezpečnými ‚druhými‘.

Bezpečnostní expert František Šulc poznamenal, že větší ozbrojení lidí by nezatracoval, nevidí v něm ale „samospásné řešení“. „Není to o tom mít u sebe pistoli, ale musím ji být schopen skutečně adekvátně použít,“ řekl. „Pokud to nemají nadrilované, mohou způsobit více škody, než že by si lidé pomohli,“ poznamenal. Zdůraznil, že primárně musí obranu před terorismem řešit bezpečnostní složky.

S tím souhlasí i Otakar Foltýn, spoluautor knihy Povaha změny, ve které se věnuje bezpečnostním otázkám. Stát by měl podle něj do budoucna zefektivnit své ozbrojené složky, zásadně posílit jejich zálohy a také více podporovat branné sporty nebo připravenost lidí na krizové situace. „Výzvy k ozbrojování obyvatelstva jsou ale obecně až tím skutečně nejkrajnějším opatřením v situaci extrémního ohrožení,“ podotkl.

Poznamenal, že k podpoře ozbrojování civilního obyvatelstva proti islamistům například v historicky nedávné době několikrát sáhla alžírská vláda, poté co během islamistického povstání zahynulo přes sto tisíc lidí. „V této situaci Česko naštěstí skutečně není, naopak celosvětově například patří mezi země s velmi nízkým počtem vražd,“ uvedl.

Naopak s vyšším vyzbrojením souhlasí Josef Kraus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Je třeba si uvědomit, že nějakého záporňáka se zbraní v ruce zastaví jenom slušný člověk, který má zbraň,“ poznamenal. Na policii nebo zásahové jednotky se podle něj nelze vždy spolehnout, protože jim vždy bude trvat několik minut až desítek minut se dostat na místo. „A do té doby těžko toho člověka se zbraní může zastavit někdo jiný, kdo nemá zbraň,“ řekl.

Jako příklad uvedl Izrael, kde je mnoho z civilistů ozbrojeno a mají také kurzy, jak správně ve vyhrocených situacích vystupovat. „Není to pochopitelně jenom o vlastnictví zbraně, ale i o psychice toho konkrétního jedince, jestli je schopen nebo není nakonec adekvátně zasáhnout. A jakým způsobem, aby nenapáchal ještě více škody,“ dodal Kraus.

Foltýn poznamenal, že v Izraeli je počet ozbrojených civilistů proti Česku poloviční. „Přičemž Izrael primárně spoléhá právě na silné státní ozbrojené složky a teprve sekundárně na, mimochodem poměrně dobře připravované, civilisty,“ poznamenal.

Autoři: ,


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.