Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko chce dodat Asadovi rakety, válka v Sýrii rozděluje svět

  16:36aktualizováno  16:36
Už tak špatná situace ve zničené Sýrii se může brzy ještě zhoršit. Světové mocnosti se totiž nemohou dohodnout na společném postupu a každá volí vlastní řešení. Zatímco Francie s Velkou Británií donutily EU ukončit zbrojní embargo, aby mohly vyzbrojit opozici, Rusové o den později potvrdili, že dodají režimu Bašára Asada klíčový protiletadlový systém S-300.

Jednotky loajální prezidentu Bašáru Asadovi pochodují zpustošenou krajinou. | foto: Reuters

Je to zamotaný konflikt a nikdo neví, jak ho ukončit. Důvodem je mimo jiné rozdílný postoj světových velmocí, které mají jednat o příměří se syrskými stranami na červencovém summitu v Ženevě.

Rakety pro Asada

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v úterý potvrdil, že se Rusové chystají dodat Damašku protiletadlový systém S-300, který umocní sílu Asadovy armády. Podle Rjabkova je to stabilizační prostředek, který zabrání případné zahraniční intervenci. Rusko ho chce dodat na základě dohodnutého kontraktu z minulosti. "Nechceme měnit situaci v Sýrii," řekl náměstek. "Zbraně, které dodáváme, slouží k obraně."

Tento obchod se však vůbec nelíbí Izraeli, který se bojí, že rakety mohou být použity proti němu. Zvlášť, dostanou-li se do rukou Hizballáhu či íránských spojenců syrského režimu. Premiér Benjamin Netanjahu dokonce přiletěl do Moskvy apelovat na prezidenta Vladimira Putina, aby od dodávky ustoupil. Neúspěšně.

Ministr obrany Moše Jaalon poté oznámil, že Izrael bude reagovat, jestliže Sýrie systém dostane.

Poslední události však naznačují, že je v ohrožení nejen domluva na míru, ale také samotné švýcarské jednání. Rusové protestují proti ukončení embarga Evropského unie na dodávky zbraní do Sýrie. 

"Přímo to poškozuje naději na svolání této mezinárodní konference," varoval náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, jehož země je hlavním dodavatelem zbraní pro syrskou vládu.

Zbrojní embargo, které vyprší 1. června, nechtěli zrušit ani mnozí evropští ministři, jenže s Francií a Velkou Británií se nakonec nedohodli. "Britové neustoupili ani o píď," řekl jeden z diplomatů agentuře Reuters.

Teď je proto na zodpovědnosti jednotlivých zemí, jak se zachovají. Společná evropská politika opět selhala. 

"V tuto chvíli je mnohem důležitější, že děláme správnou věc pro Sýrii, než snaha, aby Evropská unie lpěla společně na každém detailu," prohlásil pro The Independent britský ministr zahraničí William Hague.

Británie s Francií sice slíbily, že zbraně zatím posílat do Sýrie nebudou, už od srpna však jejich závazek přestane platit. Pak mohou bez sankcí vyzbrojit povstalce, jimž se v posledních týdnech na bojištích příliš nevede. 

Jenže jejich partneři v Unii to rozhodně nepovažují za správnou věc. Spíš naopak.

"Nedávno jsme dostali Nobelovu cenu míru a teď máme podpořit konflikt dodávkami zbraní. To není správné," řekl rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger. V zádech měl při jednání podporu Švédska, Nizozemska a také České republiky. Všichni se bojí, že zbraně skončí v rukou radikálů a teroristů.

"Všechny kecy, že můžeme kontrolovat, kde ty zbraně končí, to ať vypráví mé babičce," řekl ještě před rozhodnutím šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg Českému rozhlasu. Druhý den musel jen zklamaně podotknout: "Zbrojní průmysl zase vydělá."

Společně řešení krize je zatím v nedohlednu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.