Loď pomalu popluje korytem řeky a velrybí zvuky bude vysílat ze zvláštního zařízení přímo pod vodou. Za velrybami se navíc seřadí několik dalších lodí, které jim budou bránit v tom, aby se obrátily na opačnou stranu, uvedli vědci ze střediska mořských savců v Sausalitu, kteří pokus povedou.
"Plán B je hnát velryby před sebou s pomocí flotily lodí," dodala ředitelka veterinárního odboru střediska Frances Gullandová.
Biologové doufají, že se jim podaří keporkaky dostat zpět do Tichého oceánu, kde mají víc potravy a kde slaná voda zahojí zranění, která utrpěly patrně od lodních šroubů.
"Nemyslíme si, že by je zranění ohrožovala na životě," řekla Gullandová. "Mládě má ránu, která vypadá o něco vážněji než u matky," dodala.
Zpívající velryby
Keporkak neboli velryba hrbatá patří mezi kosticové kytovce. Dorůstá až 19 metrů délky a váží až dvacet tun, přičemž samci jsou o něco menší než samice. Na spodní straně těla mají keporkaci světlé skvrny.
Mimořádně mohutná ocasní ploutev umožňuje keporkakům úplně se vynořit z vody. Nad hladinou se pak tito obrovití tvorové dokáží otočit, takže zpět padají hřbetem napřed. Proč takové obraty provádějí, to se zatím úplně přesně neví.
Keporkakům se říká také zpívající velryby, protože v období námluv či páření vydávají až půlhodinové sestavy zvuků. Jejich "písně" může slyšet i člověk. Velrybí zpěv má své melodie, které se mění v různých situacích, vysvětluje encyklopedie Wikipedia.
