Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záznamy odhalují práci agenta Putina

  10:49aktualizováno  10:49
Dokumenty východoněmecké tajné policie Stasi odhalují minulost nynějšího ruského prezidenta Vladimira Putina. Stasi požádala například v roce 1987 své soudruhy z KGB o laskavost, zda by nemohl Sovětský svaz získat pro spolupráci muže bydlícího vedle drážďanské rezidenční vily německé komunistické strany a požádat jej, aby sledoval tamní návštěvníky. "Soudruh V. V. Putin to vyřídí," napsal rukou na tuto žádost v roce 1987 ruský úředník a měl na mysli tehdejšího agenta KGB Vladimira Putina, píše agentura Reuters.

Prezident Vladimir Putin

- se narodil 7. října 1952 v Leningradě, dnešním Petrohradě. Po vystudování práv na Leningradské univerzitě v roce 1975 vstoupil do služeb zahraniční rozvědky KGB.
- po návratu ze zahraničí byl Putin asistentem prorektora Leningradské státní univerzity. Na počátku 90. let byl nejprve šéfem výboru pro zahraniční styky petrohradské radnice a později zástupcem primátora.
- v roce 1996 se Putin přesunul do Moskvy a nastoupil do funkce zástupce vedoucího vnitřní správy úřadu prezidenta. V březnu 1997 byl jmenován zástupcem vedoucího úřadu prezidenta a vedoucím Hlavního kontrolního úřadu prezidenta.
- v březnu Jelcin jmenoval Putina tajemníkem Bezpečnostní rady, vlivného poradního orgánu prezidenta. Stal se i ředitelem Federální bezpečnostní služby (FSB), nástupkyně známé KGB.
- v srpnu 1999 jej tehdejší ruský prezident Boris Jelcin jmenoval premiérem a zároveň ho označil za svého nástupce
- v lednu 2000 se Putin stává prezidentem Ruska
- k jeho zálibám patří sport, zejména zápas. Je ženatý a má dvě děti.
Dopis Stasi drážďanské odbočce KGB je jedním ze stovek stran dosud nepublikovaných dokumentů, které poskytly německé úřady agentuře Reuters na její žádost o materiály týkající se Putinova působení jako agenta KGB v Německu v letech 1984 až 1990.

V té době byl ruský prezident v hodnosti majora mladším členem asi deseti- až patnáctičlenného týmu KGB v saské metropoli Drážďanech.

V tomto konkrétním případě neměla akce žádné pokračování, protože další poznámka uvádí: "Vrátit, nevyřízeno".

Není jasné, zda Putin neměl úspěch, nebo zda jeho šéfové žádost později prostě zamítli. Další poznámka pouze říká, že dokument je třeba zničit, což se ale nestalo.

Nynější ruský prezident žádal šéfa Stasi o telefon
Jedním z výjimečných případů, kdy Putin osobně psal místnímu šéfovi Stasi, generálu Horstu Böhmovi, je žádost, aby jistý informátor KGB ve východním Německu, pracující ve státním velkoobchodním podniku, dostal přednostně telefon.

Telefonní linka tohoto muže byla omylem přerušena v březnu 1989. "Vzhledem k tomu, že náš informátor byl dříve příslušníkem policie, která nás podporuje, požádalo poštovní úřad o zapojení telefonu velitelství lidové policie. Nicméně jsou v této záležitosti stále nějaké problémy," píše Putin a žádá, aby byl problém urychleně vyřešen.

Putin se specializoval na získávání agentů, tvrdí eperti
Podle odborníků na činnost zpravodajských služeb bylo právě získávání agentů hlavním úkolem Putina v tehdejší drážďanské odbočce KGB.

Horst Jehmlich, Böhmův asistent, uvádí, že Putinova činnost byla součástí boje mezi Východem a Západem. "Jeho aktivity směřovaly proti Západu, shromažďoval ekonomické, politické a vojenské informace. Když potřeboval kontakt do sféry obchodu, výroby nebo politiky, přišel za námi," říká Jehmlich.

Jen výjimečně vystoupil Putin z anonymity. Například v únoru 1988, když dostal od šéfa Stasi Ericha Mielkeho bronzovou medaili Národní lidové armády. Podle výnosu bylo vyznamenání projevem uznání a ocenění Putinovy služby v boji za mír, na obranu socialistické vlasti a proletářského internacionalismu v letech
bratrské spolupráce mezi tajnou službou NDR a sovětskou bezpečností proti společnému nepříteli.

Většina ze 37 dalších sovětských agentů, kteří byli tehdy s Putinem vyznamenáni, však dostala vyšší - stříbrné nebo zlaté - medaile, dodává Reuters.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

V centru Barcelony najel řidič dodávky do davu lidí. (18. 8. 2017)
Svědci: Útočník jezdil zleva doprava, chtěl přejet co nejvíc lidí

Barcelona se ve čtvrtek stala dalším z evropských měst, které si teroristé vybrali pro útok autem. Přímí svědci popisují, že když bílá dodávka najela do...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.