Alespoň jednu zkušenost s hazardem nebo sázkami má šest z deseti Čechů. Pokud pomineme například drobné sázky s přáteli nebo číselné loterie, zkušenost s hraním má přibližně čtvrtina lidí, za poslední rok potom 14 procent.
Až u 360 tisíc lidí potom hrozí vznik problémového nebo patologického hráčství, u poloviny z nich je riziko střední až vysoké. Dvaačtyřicet tisíc lidí by na hazardu mohlo být závislých. "Ukazuje se, že technické hry typu automaty a online sázení vykazují největší podíl rizikových hráčů," uvedl ve čtvrtek Viktor Mravčík z Národního monitorovacího střediska.
Přestože podle expertů počet závislých na hraní nijak nevybočuje z evropského průměru, problematické jsou možnosti léčby, která se týká jen přibližně dvou tisíc lidí. "To číslo není odrazem toho, že ti lidé nemají potřebu, ale protože ta možnost prostě neexistuje," prohlásil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
V případě závislosti na alkoholu či drogách mohou lidé využít celou síť zařízení, zatímco v případě hazardu jsou podle Vobořila řádově jen jednotky míst, kam se lze o pomoc obracet. Vláda by proto měla přehodnotit tok peněz, který do této oblasti směřují.
Vobořil navíc podotkl, že od roku 2012, odkdy musí provozovatelé hazardních zařízení danit výnosy, dávají obce z těchto peněz zhruba 60 procent na sport, mizivé procento potom míří na samotnou prevenci.
Studie o sociálně-patologických dopadech sázkových her na společnost přitom ukázala, že Česká republika v evropském měřítku patří co do počtu hazardních zařízení na čelo žebříčku. Na tisíc lidí tu připadá zhruba 7,5 hracích přístrojů nebo videoloterijních terminálů. V Německu je jich třikrát a v Rakousku či Polsku potom dokonce desetkrát méně.
