Nejhůř hledají práci lidé po padesátce, upozorňují personalisté. Zdeňka Kreuzziegera, někdejšího prvního náměstka šéfa Vězeňské služby, to však trápit nemusí. Stát mu až do jeho důchodu bude posílat měsíčně kolem čtyřiceti tisíc korun.
Peníze bude dostávat přesto, že byl přímo zodpovědný za nákup rušiček mobilního signálu do několika tuzemských věznic. Ambiciózní projekt za 16 milionů však zkrachoval a není vůbec jasné, zda stát dostane své peníze zpět.
Poté, co se skandál provalil (více zde), složil náměstek funkci. Vypadalo to jako trest. Jenže dostal jednorázové odchodné kolem půl milionu korun, a navíc bude až do smrti dostávat rentu.
Je sice podezřelý, že v zakázce pochybil a minimálně porušil své povinnosti při správě cizího majetku. Ale to by ho museli policisté obvinit do doby, kdy pro Vězeňskou službu ještě pracoval, což se nestalo.
Přitom i kontrola z ministerstva spravedlnosti naznačila, že se mohl dopustit porušování povinností při správě cizího majetku. "Pro mě bylo důležité, že policie pana Kreuzziegera z ničeho neobvinila. Má tedy na ty peníze nárok," řekl šéf Vězeňské služby Luděk Kula. - více zde
Podle informací MF DNES se chce do Vězeňské služby vrátit a už pro něj bylo připravené místo – šéf vězeňského archivu. Dokonce měl přichystanou kancelář v Praze, přestože archiv sídlí ve Skutči.
Komu patří výsluha
Na výsluhu a odchodné mají nárok všichni příslušníci bezpečnostních sborů, tedy policisté, hasiči, vojáci nebo strážní ve věznicích.
Odchodné dostanou ti, kteří strávili v uniformě minimálně 6 let a rozhodli se odejít do civilu.
Mají nárok na šestinásobek svého měsíčního příjmu, do kterého se počítají i osobní odměny.
Na výsluhu mají nárok všichni, kteří sloužili v bezpečnostních složkách alespoň patnáct let.
Výše výsluhy se pak počítá podle doby strávené v uniformě. Je to od dvaceti do padesáti procent měsíčního platu.
Pochybných případů je víc
K vysoké rentě by tak dostával minimálně dalších 35 tisíc korun. Kula přiznal, že Kreuzzieger o návrat skutečně stál. "Měl ale zájem o řadového učitele na našem institutu vzdělávání. Zatím se jím nestane," řekl Kula.
Redakce se snažila opakovaně bývalého náměstka zastihnout. Na svém mobilním telefonu má jen hlasovou schránku.
Není to jediný takový případ z poslední doby, kdy vyplacení odchodného a výsluh vzbuzuje pochyby. Začátkem roku se provalilo, že nyní už bývalý šéf české pobočky Interpolu Pavol Mihál spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Svou minulost tajil a díky tomu mohl instituci vést.
Po zveřejnění skandálu od policie odešel, a přestože prokazatelně svým nadřízeným lhal, dostal odchodné kolem 200 tisíc korun. Částka, kterou má v následujících letech stát zaplatit na výsluhách, se pohybuje kolem 1,7 milionu korun.
Změnit, nezměnit?
Poslanci, které MF DNES oslovila, se shodli, že vyplácení státních peněz pro exnáměstka Kreuzziegera a bývalého šéfa Interpolu Mihála je kontroverzní. Nedokázali se však shodnout, jestli by se měl kvůli takovým případům měnit zákon.
"Zákon by měl pamatovat na případy, kdy policista nebo bachař není obviněn, přestože je třeba jasné, že způsobil státu škodu. Případy by měl podle mě posuzovat Nejvyšší kontrolní úřad a daný člověk by na výsluhu neměl nárok," řekl poslanec Jan Vidím z ODS.
Někdejší ministr vnitra za ČSSD František Bublan to vidí jinak. "Není co měnit. Už v minulosti se zákon zpřísňoval. Zatímco dřív neměl nárok na výsluhu ten, kdo byl pravomocně odsouzený, teď jsou to i ti, které policie z něčeho jen obviní," uvedl Bublan.
Půl milionu? Na to má právo.
rozhovor s šéfem Vězeňské služby
Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že váš exnáměstek zodpovídal za zfušovaný nákup rušiček mobilního signálu. Je adekvátní, že dostal odchodné kolem půl milionu korun?
Je nevím, kolik to přesně bylo. Dostal šestinásobek hrubé měsíční mzdy, jak to stanovuje zákon. S tou jeho odpovědností je to složitější, pro mě bylo rozhodující, že ho policie dosud z ničeho neobvinila. Má na odchodné i výsluhu nárok.
To nic nemění na tom, že projekt, který měl na starosti, dopadl špatně. Stát přišel o miliony korun a on teď dostává měsíčně přes 40 tisíc korun.
Opakuji, že jsem v té věci postupoval tak, jak stanovuje zákon. Čekal jsem přesně dva měsíce, abych splnil všechny lhůty, a teprve před pár dny jsem rozhodl o tom, na co má pan Kreuzzieger nárok.
Ale pan Kreuzzieger se teď do Vězeňské služby vrací.
Nevrací. On se jen uchází v Institutu vzdělávání ve Stráži pod Ralskem o místo učitele.
Není tedy pravda, že se má stát ředitelem archivu Vězeňské služby?
Tak to není. Měl skutečně zájem o místo řadového učitele, kterým se zatím nestane.
To znamená, že ho za čas přijmete?
Neviděl bych na tom nic špatného. Nestane se to však dřív, než policie ukončí vyšetřování nákupu rušiček. Teď by přijetí pana Kreuzziegera nebylo vhodné.
A co vaše bývalá ekonomická náměstkyně Radoslava Hüttnerová? O ní kontroloři řekli, že nedokázala při nákupu rušiček uhlídat státní peníze. Teď pracuje na kontrolním odboru. To je v pořádku?
Ti lidé odstoupili z funkcí sami a já nikde neřekl, že už nebudou nikdy ve Vězeňské službě pracovat. Navíc myslím, že u paní Hüttnerové bylo pochybení malé, pokud vůbec nějaké. Šla s platem o 40 tisíc dolů a dělá řadovou referentku. Věřte mi, že ti lidé si sáhli na své dno.
