Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zavináči je třicet

  14:02aktualizováno  14:02
Když Leonard Kleinrock, profesor Kalifornské univerzity, poslal v říjnu roku 1969 svému kolegovi ze Stanfordu první zprávu přes počítač, netušil, jaký význam bude tento jeho počin pro lidstvo mít. Ačkoliv se tehdy přenos úplně neuskutečnil, neboť počítač příjemce zkolaboval, šlo o první milník elektronické komunikace.

Druhý významný krok k posílání elektronických dopisů, tak jak je známe dnes, udělal v roce 1972 další Američan, Ray Tomlinson. Ten má totiž na svědomí vůbec první e-mailový software na světě. Právě on zavedl do e-mailových adres znak "@", tedy zavináč.

Ačkoliv už v sedmdesátých letech ocenila řada významných osobností význam e-mailu pro lidstvo, závratného rozmachu se tento komunikační prostředek ještě nedočkal. Mohla za to omezená kapacita datových tras, přes které se všechny elektronické zprávy šíří, a s tím souvisící vysoká cena.

První si e-mailovala Alžběta II.
Zatímco sazba, za kterou v únoru 1976 odeslala e-mail britská královna Alžběta II., a stala se tak první hlavou státu využívající tento komunikační prostředek, nebyla nikdy zveřejněna, ví se vcelku přesně, že na podzim téhož roku zaplatili politici Jimmy Carter a Walter Mondale v rámci své volební kampaně pomocí e-mailu za jednu zprávu čtyři dolary.

Pak přišly emotikony
Dalším významným milníkem e-mailu a elektronické komunikace vůbec bylo objevení emotikonů (grafických prvků skládajících se ze znaků latinky, které vyjadřují nálady a pocity lidí).

To má na svědomí Kevin MacKenzie a své "smajlíky" představil veřejnosti v dubnu 1979. Emotikony začali lidé následně používat také v komunikaci pomocí krátkých textových zpráv (SMS) na mobilních telefonech.

Každý den si lidé pošlou desítky miliard elektronických dopisů
E-mailová korespondence zaznamenávala postupem času rozmach přímo úměrně s rozšířením internetu mezi běžné uživatele a zvyšováním kapacity datových sítí po celém světě. Díky vysoké míře pokrytí internetem si dnes pouze v Americe podle nejrůznějších průzkumů předávají lidé denně desítky miliard elektronických dopisů.

Ve světě byznysu je e-mail oblíbený již delší dobu zejména proto, že bourá vzdálenosti a umožňuje rychle sjednat nejrůznější obchodní kontrakty. To ostatně dokazuje i fakt, že e-mailová adresa se na vizitkách stala běžnou součástí stejně jako adresa kanceláře či kontaktní telefon.

Všeobecnou oblibu e-mailu a elektronické komunikace mezi širokou veřejností pak odborníci přičítají zejména anonymitě, která bourá zábrany a umožňuje navazovat kontakty nesmělým lidem.

Má to však i své stinné stránky - před setkáním v reálu si nikdy nemůžete být jisti tím, kdo sedí na druhém konci drátu. V praxi to znamená, že virtuálně nádherná mladá blondýnka s dlouhýma nohama a velkým poprsím může být ve skutečnosti postarší vousatý muž s velkým bříškem.

E-maily jsou levnější než psaní
Nemalou výhodou dnešního e-mailu je cena. Poplatky na připojení k internetu, které jsou v podstatě jediným nákladem na poslání elektronické zprávy, totiž zůstávají nižší než cena za odeslání klasického dopisu. A i tato skutečnost přivádí na internet stále více lidí.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.