Desítky tisíc lidí se sešly v Barceloně na demonstraci antiglobalistů jen pár hodin po skončení summitu Evropské unie. Průvod v čele s transparentem "Proti Evropě kapitálu, jiný svět je možný" se vydal na pochod hlavní třídou katalánské metropole k přístavu. Demonstranty sledoval velký počet policistů. Nad Barcelonou přelétávaly vrtulníky.
Incidenty začaly, když "nekontrolované živly" z průvodu začaly rozbíjet výlohy bank. Malé skupiny anarchistů s kuklami a šátky na hlavách vyrážely z průvodu a rozbíjely výklady a pak se opět ukryly v davu. Někteří z účastníků pochodu poté zapálili na ulicích ohně a jeden hodil proti vládní budově zřejmě světlici.
Policisté zpočátku nechaly bezpečnostní službu demonstrantů ze sdružení Attac-Španělsko, aby se pokusila obnovit pořádek. Když průvod dospěl k historické oblasti přístavu, někteří demonstranti začali házet na policisty lahve a kameny. Policisté začali střílet gumové projektily a rozhánět demonstranty obušky.
Několik desítek osob, včetně nejméně tří fotografů, utrpělo lehká zranění. Policie zadržela přinejmenším padesát lidí. Organizátoři odhadli, že pochodu se zúčastnilo půl milionu osob, a řekli, že šlo o největší demonstraci v dějinách Barcelony. Podle policie bylo demonstrantů přibližně čtvrt milionu.
Demonstraci svolaly tři antiglobalizační platformy vytvořené u příležitosti summitu Evropské unie. Její organizátoři předem zdůrazňovali, že má mít "radostný a pacifistický" charakter. "Propukne-li násilí, bude to vinou úřadů," zdůrazňovali celý týden představitelé španělské větve evropského protiglobalizačního hnutí Attac.
Unie liberalizuje trh s elektřinou
Delegátům summitu Evropské unie se podařilo překonat obavy skeptiků ze zablokování jednání o libaralizaci elektroenergetiky, a tak ze Španělska odjíždějí s dohodou o otevření trhu.
Otevření trhu se dva roky bránila hlavně Francie. Konečná dohoda, podle které se energetický trh všech zemí patnáctky pro podniky musí otevřít nejpozději v roce 2004, je prý kompromisem mezi požadavky monopolů a Evropské komise.
Zatímco výrobci energií bránili nejen své tržní podíly ale také tisíce pracovních míst, komise hrozila, že pokud se zástupci zemí nedohodnou, otevře trhy násilím z moci úřední.
"Nemůžeme si dovolit vkládat toto břemeno (vyšších cen) na naše podniky a spotřebitele," upozornil šéf Evropské komise Romano Prodi.
O tom, kdy si svého distributora vyberou i domácnosti, se ještě musí jednat. Plán liberalizace je ale jedním z hlavních pilířů rychlého ekonomického rozvoje unie. - více čtěte ZDE.
|
DÁLE ČTĚTE |
Unie rozhodovala také o práci
Její summit ukáže, zda je schopna naplňovat alespoň po krůčcích své ctižádostivé plány. Mílové pokroky od ní nikdo nečeká, všichni se jen bojí další blokády jejího fungování. "Zpružnění pracovních trhů" je tu největším strašidlem.
Zejména pro evropské odboráře, kteří byli dosud zvyklí na to, že bez jejich souhlasu byly prakticky vyloučeny zásahy do ochrany zaměstnanců před propuštěním.
Však také šéf Evropské odborové konfederace Emilio Gabaglio při stotisícové demonstraci odborářů v Barceloně hřímal: "Nechceme vnucenou pružnost pracovního trhu, ale jen vyjednanou." Unie se snaží předkládat chystané "zpružnění" v jiném, lepším světle. "Musíme dosáhnout toho, aby bylo zajímavější pracovat než být nezaměstnaný nebo v důchodu," prohlásil před jednáním Romano Prodi, šéf Evropské komise, jakési vlády EU.
Barcelonu zaplavili odpůrci globalizace
Do Barcelony se kromě politiků sjeli i odpůrci globalizace a jako i při jiných podobných akcích vyšli do ulic. Zhruba stovku jich v pátek policie rozehnala pendreky. Obchodníci v historické čtvrti Ramblas, která leží na cestě k místu jednání, rychle zabednili výlohy, než se protestující rozptýlili v úzkých uličkách.
Asi 600 lidí také demonstrovalo u divadla Liceo v centru města pod heslem: Plakat mohou také bohatí, kapitalismus nelze reformovat, pouze zničit. O hodinu později asi tisícovka policistů uzavřela ulici, v níž divadlo stojí, a začala účastníky demonstrace kontrolovat. Odpůrci globalizace házeli po bezpečnostních silách například kamení nebo plechovky.
Politici byli odděleni ostnatým drátem
Všechny diskuse politiků se odehrávali za ostnatým drátem na okraji krásného města. Summit v přímořské Barceloně střežilo nejen osm tisíc policistů, ale i stíhačky a válečné lodi. Místo jednání bylo neprodyšně odděleno od zbytku světa pomocí bariér a barikád.
Španělská vláda se opatřeními snažila předem odstranit i riziko teroristických útoků. Barcelona totiž neleží příliš daleko od Baskicka, kde působí nebezpečné teroristické skupiny, jež podnikají své akce po celém Španělsku.
V pátek poblíž místa konání summitu zadrženo pět baskických nacionalistů, kteří se snažili prorazit policejní uzávěru. Do Barcelony se sjeli i členové baskických radikálních skupin, kteří chtěli žádat, aby věznění členové teroristické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) byli svezeni do nápravných zařízení v Baskicku. Při pokusu o proražení policejních zátarasů si někteří nacionalisté lehli na zem a předstírali, že jsou mrtví. Další je poté polili rudou barvou.
 Jedna z žen, které se podílí na přípravách summitu Evropské unie v Barceloně. (14. března 2002) |
 Policisté kontrolují kanál během příprav na summit Evropské unie v Barceloně. (14. března 2002) |
 Policista vede jednoho ze zatčených odpůrců globalizace. Zhruba stovka jich v ulicích Barcelony protestovala proti summitu EU, 15. března 2002 |
 Španělská policie pendreky rozehání shromáždění zhruba stovky odpůrců globalizace. Ti vyšli do ulic Barcelony, aby protestovali proti summitu Evropské unie, 15. března 2002 |
