Policie sice v metru odhalila stavební závady, lidi podezřelé z obecného ohrožení se však nepodařilo vypátrat.
"V současné době považuje Nejvyšší státní zastupitelství šetření za vyčerpávající a ztotožňuje se v zásadních otázkách s usnesením o odložení věci," řekla mluvčí nejvyšší žalobkyně Kateřina Kalačová.
Vyšetřování příčin zatopení metra policie poprvé odložila už před dvěma lety. Kauzu pak ale znovu otevřela tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Zjistila, že se policie některými okolnostmi nezabývala, a nařídila jí pokračovat ve vyšetřování.
"Všechny požadavky vzešlé z předchozí kontroly byly splněny, a nebyl proto shledán důvod, aby byla nařízena další kontrola," uvedla nyní Kalačová.
Letos v září policie konstatovala, že ve stanicích metra Florenc, Invalidovna, Náměstí Republiky a Můstek byly zjištěny závady. Stavební práce tam prý neodpovídaly projektové dokumentaci. Vyšetřovatelům se ale už nepodařilo zjistit, kteří pracovníci se v 70. letech na výstavbě těchto stanic podíleli.
Kromě trestní zodpovědnosti stavařů se policisté zabývali i podezřením, že zatopení metra mohlo zapříčinit jeho pozdní uzavření. V této souvislosti prověřovali případnou vinu zaměstnanců metra, Dopravního podniku a městského krizového štábu. Tuto část policie odložila s tím, že ve věci nejde o podezření z trestného činu.
Brzké uzavření metra by nepomohlo
Při prvním odložení se objevily informace, že podle hasičů bylo metro uzavřeno moc pozdě a že navíc nebyl uveden do provozu ochranný systém podzemní dráhy. Kdo byl odpovědný za vyslání tohoto příkazu, se nepodařilo přesně určit.
Další vyšetřování však podle žalobce ukázalo, že i kdyby bylo metro uzavřeno dřív, voda by do něj stejně natekla.
Zatopení by podle nezávislého konzultanta OSN Jaroslava Balka nezabránil ani vhodnější postup na vltavské kaskádě. Pokud by se voda z kaskády začala vypouštět v dostatečném předstihu, snížil by se průtok hlavní vlny pouze o 17 procent. Kulminace by tak stejně přesahovala dvousetletou vodu, tvrdí Balek.
"Do podloží a podzemních částí města by i zredukované povodňové vlny stejně prosákly netěsnými opěrnými zdmi pobřežní regulace a zatopenou kanalizační sítí, uvádí v posudku Balek.
Radikálním vypouštěním vody z kaskády by se navíc pro značnou část Pražanů doba trvání povodně prodloužila, uvádí Balek.
Velká voda v srpnu 2002 vyřadila z provozu asi polovinu z pěti desítek stanic, šestnáct z nich zcela nebo částečně zaplavila. Kvůli zatopení rezignovali ředitel metra Ladislav Houdek a šéf ochranného systému metra Jiří Svoboda.
