Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Začal úklid „mořského Černobylu“, největší jaderné skládky na světě

  17:40aktualizováno  17:40
Z ruského poloostrova Kola poprvé odrazila loď naložená vyhořelým palivem ze sovětských jaderných ponorek. Po pětatřiceti letech tak začala poslední fáze likvidace ekologické katastrofy, kvůli níž vyteklo do Barentsova moře 700 000 tun radioaktivní vody. V atmosféře napětí mezi Západem a Ruskem se na projektu podílejí i evropské země.

Rozpadající se sklad vyhořelého jaderného paliva v zálivu Andrejeva na poloostrově Kola | foto: Creative Comnmons

Loď Rossita odrazila za zvuků vojenské kapely z Andrejevovy zátoky ležící asi 55 kilometrů severozápadně od Murmansku minulý čtvrtek. Na palubě bylo devět neprodyšně utěsněných kovových sudů s vyhořelým jaderným palivem, každý z nich měřil osm metrů a vážil 45 tun.

Ceremonií za účasti špičkových jaderných specialistů začala hlavní fáze náročného mezinárodního projektu, jehož cílem je odstranění jaderného odpadu z někdejší přísně tajné sovětské námořní základny. Odborníci jsou přesvědčeni, že právě zde je největší jaderné smetiště na světě.

Fotogalerie

Na základně 569 v zátoce Andrejeva bylo během studené války skladováno vyhořelé palivo ze sovětských jaderných ponorek. V únoru 1982 se ve stěně jedné z chladicích nádrží objevila prasklina a radioaktivní voda začala unikat do moře. Námořnictvo se nejdříve pokusilo prasklinu utěsnit, ale když se to nepovedlo, nařídilo přesunout palivo do suchých úložišť - palivové tyče uložilo do kovových trubek a zalilo betonem.

Záchranné práce trvaly sedm let a podílelo se na nich tisíc lidí. Během té doby vyteklo do Barentsova moře 700 000 tun vysoce radioaktivní vody. Jaderné palivo mělo být ze zátoky Andrejeva odvezeno na bezpečnější místo, jenže po rozpadu SSSR se na provizorně zabezpečenou jadernou skládku jaksi zapomnělo.

V rezivějících kontejnerech dlouhá léta zůstávalo 22 000 vyhořelých palivových tyčí a odborníci se děsili, kdy dojde k další katastrofě. Celá oblast byla pro cizince neprodyšně uzavřena - i proto, že na druhé straně zátoky dodnes funguje základna ponorek ruské severní flotily.

Odpad odvezou vlakem na Ural

„Objel jsem celý svět a byl jsem snad v každé zemi, která používá jadernou energii. Něco tak strašlivého jsem ale nikdy neviděl,“ řekl listu The Guardian bývalý námořní důstojník a ekolog Alexandr Nikitin, který jaderné skladiště v ruské Arktidě monitoruje už léta. „Pokud zacházíte s jaderným odpadem, musíte být velice opatrní. Tady ho prostě vzali a hodili ho na místo, kde je ještě nebezpečnější,“ dodává.

Rezivějící kontejnery dlouhá léta nahlodával arktický mráz a odborníci se dokonce obávali, že v radioaktivní márnici by mohlo dojít k řetězové reakci. Začátkem tisíciletí se vynořily i obavy z možného zneužití vyhořelého paliva.

„Před 11. zářím by si nikdo nepomyslel, že by někdo mohl být natolik šílený, aby se pokusil provést něco s použitým jaderným palivem. Nyní však čelíme novému typu terorismu a tyto obavy narostly,“ poukázal na možnost útoku takzvanou špinavou bombou Balthasar Lindauer z Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD).

Sklad vyhořelého jaderného paliva v zátoce Andrejeva na poloostrově Kola
Vraky sovětských ponorek na ruském poloostrově Kola. Archivní snímek z roku 2005

EBRD spravuje peníze, které Rusku na likvidaci jaderného skladiště za polárním kruhem poslalo třináct západních zemí. Od roku 2003 to bylo celkem 165 milionů eur. Spolupráce pokračuje i přesto, že Moskva dnes pumpuje miliardy rublů do modernizace armády a zahraničních vojenských angažmá, která vyvolala atmosféru nové studené války.

Společný projekt odstartoval před téměř dvaceti lety, kdy se Rusko potácelo v hospodářské mizérii a s hrozbou ekologické katastrofy si nemohlo samo poradit. Zvláštní zájem na pokračování projektu má Norsko, jehož východní hranice leží jen 64 kilometrů od zátoky Andrejeva. „Jaderné problémy neznají hranice, takže je naším společným zájmem vypořádat se s jaderným odpadem a nenechávat je dalším generacím,“ prohlásil norský ministr zahraničí Børge Brende.

I díky penězům ze Západu vyrostly v zátoce Andrejeva nová bezpečnější úložiště a dělníci dostali novou techniku k ukládání palivových tyčí do speciálních kontejnerů. Loď Rossita je nyní bude postupně odvážet do Murmansku, kde je naloží na vlak a odvezou do Majaku, kombinátu pro zpracování radioaktivních materiálů v Čeljabinské oblasti.

Odborníci odhadují, že potrvá deset let, než ze zátoky zmizí veškerý jaderný odpad. Někteří ekologové však upozorňují, že jeho převoz na Ural je jen odsunutím problému dál od hranic Evropy. Okolí kombinátu Majak je totiž jednou z nejzamořenějších oblastí Ruska a právě zde se odehrála takzvaná Kyštymská katastrofa, třetí nejvážnější jaderná havárie v historii (více zde).

Zátoka Andrejeva, Rusko

Zátoka Andrejeva, Rusko

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hurikán Maria v úterý zasáhl karibský ostrov Guadeloupe, kde si vyžádal první...
Hurikán Maria opět nabral na síle, míří k Panenským ostrovům

Hurikán Maria, který poničil ostrovy Dominika a Guadeloupe, opět zesílil a blíží se k Panenským ostrovům. Meteorologové varovali místní obyvatele, že střed...  celý článek

Boris Johnson při příchodu na tiskovou konferenci Theresy Mayové (17. ledna...
Boris Johnson zvažuje rezignaci kvůli podobě brexitu, tvrdí britský list

Spory uvnitř britské konzervativní strany okolo podoby brexitu eskalují. Ministr zahraničí Boris Johnson podle informací serveru The Telegraph zvažuje...  celý článek

Ruský vrtulník Ka-52 na manévrech Západ 2017 (14. září 2017)
Ruský pilot na manévrech omylem odpálil rakety, trefil skupinu novinářů

Na rusko-běloruských manévrech Západ 2017 došlo k nehodě. Pilot vrtulníku Ka-52 omylem odpálil několik raket vzduch-země a zasáhl budovu plnou diváků. Incident...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.