Státní zdravotní ústav provedl měření koncentrace oxidu uhličitého v desítkách škol a zjistil, že v některých případech dosahuje dvojnásobných až trojnásobných hodnot, než jsou povolené limity.
Starými okny dříve profukovalo, ale těsnými plastovými okny vzduch neproudí. Pro třicet dětí v místnosti a ještě učitele to může být problém. „Dětem se může i zhoršit prospěch. Když jsou unavené, jsou náchylnější k tomu, něco chytit,“ říká Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.
Řešení jsou v podstatě dvě. Ani jedno však není ideální. Zdánlivě levnější a jednodušší způsob, jak zajistit dětem dostatek čerstvého vzduchu, je pravidelné větrání. Jenže to může být v zimě pro žáky sedící u okna nepříjemné. Navíc ředitelé nechtějí teplo pouštět ven. Úspora by potom nebyla tak velká.
Druhá varianta je složitější a dražší. Školy by měly společně se zateplením budovy a výměnou oken nechat udělat větrací jednotku, která dostatečný přísun vzduchu zajistí. Jenže ředitelé o problému s nedostatkem čerstvého vzduchu většinou nevědí, a tak ho neřeší.
