Konferenční sál Bílého domu zná snad polovina planety. Z televize. Helen Thomasová má však prozkoumaný každý jeho centimetr. Nikdo - dokonce ani prezidenti - tu pravděpodobně nestrávil tolik času jako ona.
Helen Thomasová na tiskové konferenci v Bílém domě
Korespondentkou z Bílého domu se stala v roce 1961. Tehdy už osmnáctý rok pracovala pro agenturu UPI a do Oválné pracovny se zrovna nastěhoval John Fitzgerald Kennedy.
Thomasová vzpomíná, že v těch dobách se tisková setkání konala jinde: v místnosti, které se říká Kissingerova stará pracovna. Namačkalo se tam prý sotva deset novinářů.
Rok 1963, Helen Thomasová stojí po boku prezidenta Kennedyho
Od chvíle, kdy se dění přesunulo do současného sálu v západním křídle, seděla Helen vždy na jednom a tom samém místě v první řadě. Což potvrzovala i mosazná cedulka s vyrytým jménem.
I na ostatních sedadlech jsou připevněny takové tabulky. Žádná ale nenese jméno konkrétního člověka, vždy jen sdělovacího prostředku či mediální korporace.
Volná místa pro televizi
Konferenční sál teď prochází renovací. Z původních osmi řad po šesti sedadlech se stane sedm řad po sedmi. Odsunutím Helen Thomasové do "druhé linie" tak v první řadě vzniknou dvě volná místa. Obě připadnou velkým televizím - CNN a Fox News.
Současný prezident George Bush se zdraví s reportéry v Bílém domě. Za chvíli popřeje Helen Thomasové k narozeninám.
"Nemyslím, že jsem kdy měla na to místo monopol,“ komentovala to Thomasová. Sedět v první řadě sice znamená větší šanci na položení dotazu, ale o to se 86letá novinářská matadorka nemusí starat. Když se bude chtít na něco zeptat, prostor zaručeně dostane.
Kolik lidí ještě zemře?
Za léta v žurnalistice si vytvořila pověst ženy, která se nebojí prezidentům a tiskovým mluvčím pokládat emotivní a konfliktní dotazy. Například loni v prosinci se zeptala George Bushe, kolik lidí ještě zemře při prosazování jeho irácké strategie. Mluvčí Tony Snow trpělivě opáčil: Helen, tuhle otázku pokládáte každý den. Je to velmi oprávněná otázka, prohlásila Thomasová.
Při rozhovoru s prezidentem Ronaldem Reaganem
Helen Thomasová často projevuje své sympatie k Palestincům a je zásadní odpůrkyní iráckého tažení. Lidé z Bílého domu s ní ale vždy jednají nadmíru uctivě. Tony Snow jí na jedné konferenci tajemně řekl, že by s ní potom rád mluvil v zákulisí. Ukázalo se, že chtěl, aby mu podepsala svou novou knihu.
Devět prezidentů
Od chvíle, kdy Thomasová přišla do Bílého domu, se v něm vystřídalo devět prezidentů. Po Kennedym přišel Lyndon Johnson, pak Richard Nixon. Helen tak zažila aféru Watergate, v níž se dokonce angažovala. V roce 1974 se stal prezidentem Gerald Ford, následovali Jimmy Carter, Ronald Reagan, George Bush starší, Bill Clinton a teď George Bush mladší. Těm všem Helen zatápěla svými konfrontačními dotazy.
Prezident Lyndon Johnson. Helen Thomasová v pravém dolním rohu fotografie.
V roce 2000 po neuvěřitelných sedmapadesáti letech opustila UPI a stala se sloupkařkou v titulech, které vydává Hearstova korporace. Do místnosti v západním křídle Bílého domu ale chodí dál. O jejím postavení svědčí fakt, že když na nějaké tiskové konferenci chybí, její sedadlo zůstává prázdné, nikdo si je nedovolí obsadit.
