Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volali do Číny, skončili v poutech. Vězni už se v KLDR nevejdou do cel

  22:20aktualizováno  22:20
Severokorejské úřady tvrdě zakročily proti hříšníkům, kteří bez povolení telefonují do zahraničí. Po desítkách končí v policejních celách i pracovních táborech. V některých příhraničních provinciích už se dokonce do nápravných zařízení ani nevejdou.

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

„Minutu až dvě poté, co zapnete telefon a rozhovoříte se, už se objeví agenti s detektory. Při telefonování do ciziny riskujete život,“ řekla jihokorejskému serveru DailyNK jedna z obyvatelek provincie Severní Hamgjong. Ta leží přímo u hranic s Čínou, snadno tam tedy pronikají pašované mobily. A také další kontraband, jehož přepravu pašeráci koordinují právě přes telefon.

Kde se berou mobily v KLDR

Ačkoli je Severní Korea nadmíru uzavřenou zemí a moderní technologie se většině obyvatel do ruky nedostanou, mobilních telefonů tam funguje mnoho.

Média už několik let operují s čísly kolem dvou milionů, která se týkají oficiálně registrovaných klientů místního operátora. Další mobily Severokorejci propašovali do pohraničí a prodali na černém trhu.

Podobnými cestami proudí do Severní Koreje i počítače, notebooky nebo flash disky se zahraničními filmy (více se dočtete zde).

Rozmach černého trhu a s tím spojené příhraniční komunikace Pchjongjang vždy po určitou dobu tiše přehlíží, pak ovšem přijde tvrdý zásah. Boj proti vzpurným telefonistům úřady podle místních zahájily loni na podzim. Vznikly seznamy podezřelých a Severokorejce, kteří na nich figurovali, začali pronásledovat členové tajných oddílů. Policejní akce vyvrcholila razií, při níž skončilo v poutech například hned 30 lidí z okolí města Musan. A nebyli zdaleka jediní.

„Uspořádali přednášky, kde lidem řekli, že jim odpustí, pokud se přiznají,“ popsala redakci složené ze severokorejských disidentů žena ze Severního Hamgjongu. „Ale ty, kteří se přiznali, poslali do pracovních táborů,“ doplnila. K telefonování přes hranice se podle ní přiznali zejména Severokorejci, kteří zprostředkovávali nezákonné finanční transakce. Což jsou v podstatě všechny transakce běžných obyvatel KLDR, kteří mají zakázáno peníze v cizích měnách vůbec vlastnit, natož s nimi obchodovat.

Za volání do Číny hrozí pracovní tábor i likvidační pokuta

Kim Čong-unův totalitní režim nechodí pro tvrdé tresty příliš daleko. Za porušení na první pohled banálních nařízení - třeba sledování zahraničních filmů - může Severokorejcům hrozit veřejná poprava uprostřed zaplněného sportovního stadionu (více se dočtete zde). Telefonování přes hranice je však podle DailyNK v některých případech trestáno jen finančně.

KLDR nakupuje tisíce tabletů

Chytrá zařízení proudí z Číny, mohou však dopadnout jako „korejské“ soustruhy z ČKD.

Provinční úřady si za podobný přestupek mohou podle serveru naúčtovat asi 1,3 milionu severokorejských wonů. V přepočtu by šlo zhruba o 33 tisíc korun, vzhledem k propastným rozdílům mezi oficiálním a reálně dosažitelným (černým) kurzem však nemá smysl částku přepočítávat. Zajímavější je porovnání s běžnou severokorejskou mzdou, která se podle serveru Asia Times pohybuje v řádu jednotek tisíc wonů měsíčně. I přes tučné vedlejší příjmy je pokuta likvidační.

Severokorejce, kteří mobil využívali ke zprostředkování finančních transakcí, čeká obvykle pobyt v pracovním táboře nebo ve vězení. „Zátah proti nelegálním telefonátům vedl k tak masivnímu zatýkání, že policie pro všechny ani nemá dostatek cel,“ citují redaktoři DailyNK dalšího z obyvatel Severní Koreje. Zatčení se obvykle pokoušejí sehnat peníze na úplatky, předstírají nejrůznější nemoci v naději na podmíněné propuštění nebo udávají své spolupracovníky.

Autor:


Témata: KLDR




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.