"Neznáme všechny zastupitele a rádi bychom věděli, kdo co říká a jak hlasuje, abychom měli kontrolu, jak plní své předvolební sliby," navrhl Zbyněk Krejčí z Olomouce. Zastupitelstvo však jeho přání odmítlo, i když primátor ukázal již vyhotovené jmenovky i cedulky a navrhl, aby označení platilo již od příštího jednání.
Olomoučtí politici nemají při jednání ani elektronické hlasovací zařízení, které by mohlo pomoci lidem v orientaci. Radní namítají, že jej nemohou pořídit, protože jednají v pronajatých prostorách a bylo by technicky složité, jej vždy instalovat a zase rozebírat.
Jinak se k problému postavili v Přerově, kde zastupitelstvo také jedná v pronajatých prostorách. Hlasovací zařízení má v pronájmu od soukromé firmy, která jej před jednáním vždy zapojí a pak odveze. "Vyplatí se to. Nelze zpochybnit hlasování a veřejnost okamžitě ví, jak kdo jednal," řekl starosta Jindřich Valouch (ČSSD).
Lidé mají navíc přehled o tom, kdo při jednání hovoří a jak hlasuje, neboť obří plátno v sále promítá zasedací pořádek a políčka jednotlivých zastupitelů se vybarvují podle toho, kdo promlouvá a také když se hlasuje. Navíc jednání městských poslanců v Přerově včetně zasedacího pořádku přenáší i kabelová televize, takže přehled mají také lidé doma u televizních obrazovek.
V Prostějově rozeznají lidé jen radu města. Zastupitelé jmenovky na šatech nemají a cedulky se jmény na stolech má pouze jedenáct členů městské rady, kteří sedí čelem k zastupitelům Lidé mohou jednání sledovat pouze z galerie v prvním patře, do jednacího sálu nemají vůbec přístup. Z patra by lidé ani neměli šanci přečíst případné označení stolů zastupitelů.
"Zatím jsme s tím neměli žádný problém. Myslím si, že lidé už zastupitele znají. Jmenovité označení po nás nikdo nechtěl," řekl starosta Prostějova Jan Tesař (ODS). Označení by se přitom zastupitelé nebránili. "Nestydím se za to, jak se jmenuji, ani za to, co říkám," prohlásil opoziční zastupitel Tomáš Chalánek (KDU-ČSL). Zkontrolovat, co zastupitelé prosazují a co naopak zamítají, lidé nemohou.
Ačkoli po opravě podlahy v obřadní síni prostějovské radnice, kde zastupitelé jednají, nechal bývalý tajemník instalovat rozvody pro hlasovací zařízení, město jej dosud nekoupilo. "Někdy je dobré osvěžit si paměť, kdo jak hlasoval. Myslím, že bychom si zařízení mohli příští rok koupit," uvedl starosta Tesař. Zařízení by stálo asi 250 tisíc korun.
V Šumperku ani v Zábřehu nemá veřejnost možnost přečíst si na jmenovkách jména zastupitelů či politickou příslušnost. Ani hlasovací zařízení evidující, jak kdo hlasuje, města nevyužívají. "Určitě bych to uvítal. Byl jsem sice na zasedání jen jednou, ale připadlo mi hloupé vyptávat se kdo je kdo, protože z celého sboru znám jenom dva zastupitele," říká Petr Vrábel ze Šumperka.
Radnice zvažovala pořízení hlasovacího zařízení. Zastupitelé dvakrát testovali elektronický systém různých firem. "Je to užitečné zařízení, které usnadní práci při sčítání hlasů, zrychlí tak průběh zasedání a zvýší zodpovědnost při hlasování," uvedl starosta Šumperka Petr Krill (ODS). Nakonec se radní shodli, že potřebných zhruba čtvrt milionu korun věnují na přínosnější akce. Náklady na hlasovací zařízení však nemusí jít vždy do statisíců.
Jeseničtí zastupitelé mají na stolech jmenovky se jmény, svou stranou a hlasují pomocí tlačítek a počítače. Radnice pořídila poloamatérské zařízení za pětadvacet tisíc korun. Výsledky sčítá městský počítač. "Pro naše potřeby je dostačující. Není třeba žádné horentní sumy za profesionální aparaturu, jaká je například v parlamentu," míní starosta Jiří Krátký (ČSSD).
Opravdový přehled o zastupitelích budou mít i lidé, kteří přijdou na jednání kraje. Pokud se ovšem do jednacího sálu, který je velmi malý, vůbec dostanou. Zastupitelé kraje mají na stolech vizitky se jmény a v nové budově budou používat elektronické hlasovací zařízení. "Nepřemýšleli jsem o tom, zda tam cedulky dát, nebo ne, a proč. Jsou tam, aby každý věděl, kam si má sednout," uvedl ředitel krajského úřadu Libor Kolář.
