Náměstek primátora Otto Kechner však namítl, že vedení magistrátu nechystá nějaké rozsáhlé represivní akce proti svým zaměstnancům. "Budeme postupovat podobně, jako když podezíráme pracovníka, že pil v pracovní době alkohol. Člověk, který bude podezřelý, že je nadopovaný, se podrobí kontrolnímu odběru krve a moči," řekl.
Původní návrh plánu počítal s místnostmi, kde by si narkomani mohli vyměňovat použité injekční jehly. To vyvolalo bouřlivý odpor většiny radních, kteří se obávali, že je to krok k legalizaci drog, a proto předkladatel návrhu náměstek primátora Kechner po několikaměsíčních střetech se svými kolegy od nich upustil a plán tak mohl být předložen zastupitelům ke schválení.
Takové obavy Bém považuje za zbytečné. "Když si narkomani budou mít kde měnit použité jehly za vydezinfikované, sníží se tak počty nemocných na AIDS a ostatních infekčních chorob," dodal.
Pražská protidrogová koordinátorka Nina Janyšková tvrdí, že přijatý plán je spíše politický než odborný, ale je rozumným kompromisem mezi liberálním a represivním přístupem. "I když odborníci by v něm rádi viděli šlehárny anebo možnost testování extáze na nějakých party," řekla.
Nový protidrogový plán upřednostňuje prevenci před represemi. Vedení města chce proto podporovat vznik dalších dětských hřišť a více městských peněz také dostanou zájmové kroužky. Naopak ušetřit chce magistrát na střediscích, která se starají o narkomany.
Úředníkům hrozí za drogy vyhazov
Pokud nestojí hasiči, strážníci nebo řidiči autobusů o výpověď, nesmějí užívat marihuanu ani jiné drogy. Samozřejmě nejenom v práci, ale ani ve volném čase. Kontrolu města mají zajistit testy. Nedávno totiž pražští radní schválili novou protidrogovou strategii města a její předkladatel Otto Kechner upozorňuje: "Jednou z novinek bude od léta zintenzivnění testů na drogy mezi zaměstnanci městských podniků."
V praxi se tak mohou stát stopy marihuany v moči důvodem k rozvázání pracovního poměru. Odborníci však tvrdí, že je tento bod strategie zcela nesmyslný: testy by byly protiprávní, a navíc velice drahé.
Kdyby radní chtěli být skutečně důslední, rozpadly by se pravděpodobně některé soubory městských divadel, protože mnozí herci se kladným vztahem k měkkým drogám netají.
Taková představa Kechnera znejistila, a proto význam nových opatření upřesňuje: "Půjde především o profese, kde je nebezpečí ohrožení života. Budou se kontrolovat hlavně hasiči, záchranná služba, městská policie, nebo řidiči dopravních podniků."
I když na strategii pracoval radní déle než rok, přesnou představu o plánovaných testech zatím nemá. "Zaměstnanec pravděpodobně půjde na odběr do ordinace. Tato možnost namátkové kontroly je dobrým represivním opatřením," říká.
Ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz reaguje na takové představy jediným slovem: hloupost. "Kdo by to testoval a čím?" ptá se. Spreje na rychlé zjištění přítomnosti drogy z potu jsou podle něho finančně nedostupné a pro pražskou záchrannou službu jsou velmi drahé už alkoholové testy, které využívá pravidelně.
Přesto si Schwarz snaží představit, co po něm budou pražští radní od léta chtít: "Někoho bych třeba podezříval z kouření marihuany. Provedl bych mu kožní test, pak ho odvezl na laboratorní vyšetření moči. Tam bych tři hodiny čekal, až se mu bude chtít čurat. To je těžko uskutečnitelné." Ředitel navíc upozorňuje, že například přítomnost moderní drogy extáze se zjišťuje jen velmi obtížně - z žaludečních šťáv.
Také šéf Dopravního podniku Milan Houfek je z této části strategie rozpačitý. "Ve větším množství od léta rozhodně kontrolovat naše řidiče nemůžeme," tvrdí Houfek. "Jedině snad, kdyby nám město přispělo ze svých zdrojů," dodává.
Spíše se však zdá, že se radní při schvalování strategie unáhlili a k naplnění tohoto bodu v praxi nedojde. "To není tak důležitá část plánu," říká primátor Jan Kasl, který hlavně oceňuje fakt, že se Praha přinejmenším v příštích čtyřech letech zaměří na prevenci a výchovu. "Možná to byl dokonce s testováním spíš výkřik do tmy, protože zaměstnanec může odběr moči odmítnout," dodává Kasl.
V tom se primátor nemýlí. Podle právníka Roberta Bezděka může zaměstnavatel požádat svého zaměstnance o vyšetření na přítomnost drog pouze v případě, že má oprávněný důvod ho ze závislosti podezřívat. "Takový zaměstnanec by musel být problémový, například dlouhodobě neplnit své povinnosti nebo se chovat nepřirozeně," upřesňuje Robert Bezděk.
