Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zastupitelé beztrestně nechodí do práce

  10:36aktualizováno  10:36
Praha - Všichni pražští zastupitelé mají povinnost zúčastňovat se veřejných zasedání, které se konají v průměru jednou za měsíc. Ukládá jim to zákon o hlavním městě Praze. Právě na jednáních zastupitelstva rozhodují o budoucnosti města. Mnozí však zákon porušují tím, že na jednání nechodí. V lepším případě se z něj omluví. Někteří neudělají ani to a na zasedání prostě nepřijdou. Trest jim za to nehrozí. Řada z nich dokonce opět kandiduje.

"Kdybych si měl vybírat, koho volit, zajímalo by mě, jak ten člověk pracoval v zastupitelstvu doposud. Jeho docházka na jednání by ale pro mé rozhodování byla hned na druhém místě v pořadí důležitosti," řekl politolog Bohumil Doležal.

Od počátku tohoto volebního období se až do 15. září letošního roku uskutečnilo 52 zasedání zastupitelstva. Nejvíce absencí mají Martin Bursík z KDU-ČSL (8 omluvených a 4 neomluvené), exprimátor Jan Koukal z ODS (3 omluvené a 3 neomluvené) a poslanec Karel Šplíchal z ČSSD (4 omluvené a 2 neomluvené). Ani jeden už nekandiduje.

Kdo už kandidovat nebude?

* ODS - Filip Dvořák, Luděk Fiala, Jan Koukal, Petr Krejčí, Rudolf Školník, Petr Švec

* ČSSD - Josef Dobrý, Jiří Kraft, Miloš Máša, Karel Šplíchal, Zdeněk Trojan

* US-DEU - Tomáš Vrbík, Milan Press, Petr Šafránek

* KDU-ČSL - Martin Bursík, Vladimír Říha

* KSČM - Zdeněk Pernes

Čtyři omluvené a tři neomluvené absence má například i Jiří Kaňák. Bývalý zastupitel za ODS nyní kandiduje na předních místech Evropských demokratů. "Ty neomluvené absence byly nedopatřením. Vždy souvisely s mým pracovním zaneprázdněním," řekl Kaňák.

Rekordmankou v počtu omluvených neúčastí na jednání zastupitelstva je Hana Bursíková. Bývalá členka Unie svobody, nyní jeden z lídrů Evropských demokratů, jich má na svém kontě deset. "A do konce volebního období přibudou další dvě. Je to dáno mým zaměstnáním, kdy hodně cestuji," tvrdí Bursíková.

Nejvíce neomluvených absencí podle příslušnosti ke straně mají členové Unie svobody (David Karásek 4, Milan Dratnal 2, Michael Hvížďala 1, Branko Doleček 2, Milan Press 1 a Petr Šafránek 1). Poslední dva jmenovaní už nekandidují.

Nejlepší docházku mají naopak členové ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Přesto lidovecký Tomáš Szennai se také nezúčastnil dvou jednání, aniž by se omluvil. Stejný prohřešek mají v jednom případě i Petr Žďárský (ODS) a František Stádník (ODS). Všichni tři se přitom budou ucházet o křeslo zastupitele i v listopadových volbách.

Zástupci pražských politických stran nepřikládají neomluveným absencím svých kolegů v zastupitelstvu příliš velkou váhu. "Určitě je chyba, když svou neúčast dopředu neomluvili. Směrodatné ale je, jak v zastupitelstvu pracují. To nakonec ohodnotili členové strany, když je nominovali nebo nenominovali na kandidátku pro letošní volby," uvedl Pavel Svoboda, předseda pražské Unie svobody.

Jan KoukalJan Koukal odchází z politiky
Jednou z nejznámějších a nejvlivnějších osobností, které už nezasednou po listopadových volbách v pražském zastupitelstvu, je i bývalý primátor, jedenapadesátiletý Jan Koukal (ODS). Svět komunální politiky opouští po deseti letech. "Vše důležité systémové se v Praze udělalo, nyní nastává čas pro mravenčí práci. To už mne ale tolik netáhne," řekl Jan Koukal. Nyní se chce věnovat hlavně podnikání v rodinné firmě a změnám uvnitř ODS po nedávném neúspěchu v parlamentních volbách.

Jaké jsou tedy hlavní důvody vašeho odchodu z komunální politiky?
Jak víte, tak z velké politiky jsem odešel před čtyřmi lety, když jsem neobhájil křeslo senátora. Protože i složení v čele pražské radnice nenaplnilo mé představy, očekával jsem, že se příliš nezmění ve srovnání s tím, které tam bylo v předchozím volebním období, rozhodl jsem se z komunální politiky odejít.

Proč jste to neudělal dříve? Měl jste na to celé čtyři roky.
Protože jsem byl povinován dostát důvěře, kterou ve mě vložili voliči. Nicméně současné vedení radnice přijalo řadu rozhodnutí, s kterými se těžko mohu ztotožnit. Je samozřejmě jiné být prvním mužem města a poté sedět ve škamnách jako řadový zastupitel bez reálné možnosti něco zásadně ovlivnit. Na druhou stranu to podstatné, co se ve městě systémově mělo stát, se také stalo. Teď je to o drobné mravenčí práci, a to už mne tolik netáhne. To vše mne dovedlo k přesvědčení, že bude vhodné odejít.

Prý se nyní budete věnovat pouze práci uvnitř ODS...
Určitě je v ODS co napravovat. Neslavný výsledek z parlamentních voleb a nenaplněné ambice mnohých z nás včetně mých, nás musí vést k vážnému zamyšlení, jak dál. Moje představa byla uplatnit své jazykové znalosti v nějaké funkci, která by reprezentovala republiku v zahraničí. Výsledek voleb to ale zhatil.

Jakou máte ambici pro prosincový kongres ODS?
Nebudu kandidovat do politického grémia, to znamená například na funkci místopředsedy strany. Myslím si ale, že můj vliv uvnitř ODS není zanedbatelný. Chci ho využít k ovlivnění její proměny.

Do jaké míry je reálný váš návrat do politiky?
Nechci se politiky úplně vzdát. Pro mne to ale bude znamenat minimálně dva roky obtížného zviditelňování se z postu vnitrostranického pracovníka.

Čím se nyní vůbec živíte?
Pracuji v rodinné firmě, která má strojírenskou a chemickou výrobu. Ta firma se dynamicky rozvíjí a živí spoustu rodinných příslušníků. Cítím povinnost to s ní někam dotáhnout.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Peníze, které necháme rodinám, nikdo nevytuneluje, říká Bělobrádek

Máme své návrhy na pomoc rodinám s dětmi spočítané na šedesát miliard, říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Tyto peníze zůstanou v rodinách, nikdo je...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Z tanečního parketu do basy. Když komunisté trestali mládež za rokenrol

Před šedesáti lety si komunistická moc v Praze došlápla na desítky mladých lidí, kteří se provinili pouze tím, že tančili rokenrol. V očích režimu propagovali...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.