Šéf poslaneckého klubu TOP 09, exministr financí Miroslav Kalousek, jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou a šéfem lidovců Pavlem Bělobrádkem o nabídce TOP 09, za níž by pomohla vláda s fiskálním paktem EU i státními rozpočty.

Šéf poslaneckého klubu TOP 09, exministr financí Miroslav Kalousek, jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou a šéfem lidovců Pavlem Bělobrádkem o nabídce TOP 09, za níž by pomohla vláda s fiskálním paktem EU i státními rozpočty. | foto: Michal Šula, MAFRA

Kalousek jednal na vládě s koalicí. Nabízel Sobotkovi hlasy TOP 09

  • 123
Na Úřadu vlády se ve čtvrtek dopoledne sešla zajímavá sestava. Za premiérem Bohuslavem Sobotkou a šéfem lidovců Pavlem Bělobrádkem sem dorazil jeden z lídrů TOP 09 Miroslav Kalousek. A nabízel vládě hlasy poslanců své strany pro schválení fiskálního paktu Evropské unie, finanční ústavy i pro všechny státní rozpočty.

Původně měl u jednání být i ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO, ten však zůstal ve sněmovně u projednávání daňových zákonů, které předkládal, a tak ho zastoupili experti.

Co je strukturální deficit?

Strukturální deficit je deficit očištěný o vliv hospodářského cyklu. Představuje odhad vládou zamýšleného deficitu bez ohledu na propad nebo růst ekonomiky, tedy HDP.

Jednání premiéra s představitelem opozice není zase až tak úplná senzace. Kalousek už dříve ve sněmovně popsal, co by musela vláda udělat, aby hlasy poslanců TOP 09 získala.

„Navrhujeme poměrně měkké tempo snižování strukturálního deficitu, který vláda v příštím roce zvyšuje na 1,8 procenta. Představovali bychom si jeho snižování tempem o 0,5 procenta ročně,“ řekl po schůzce na Úřadu vlády Kalousek. V roce 2018 by při tomto tempu strukturální deficit činil 0,3 procenta, čímž by Česko vyhovělo podmínkám fiskálního paktu.

"Jsme připraveni se zavázat, že v případě, že vláda bude snižovat strukturální deficit tímto tempem, tak v těch letech, kdy bude postupovat podle této trajektorie snižování deficitu, jsme připraveni podpořit vládě i návrhy zákonů o státním rozpočtu," zopakoval Kalousek nabídku vládě, kterou už dříve formuloval ve sněmovně.

Sobotka shání ústavní většinu

Schůzkou zahájil Sobotka jednání s opozicí, protože pro přijetí fiskálního paktu Evropské unie, k němuž se odmítla připojit bývalá vláda Petra Nečase, potřebuje vláda ve sněmovně ústavní většinu. Tou ale nedisponuje. Sobotka postupně přijme i zástupce dalších opozičních stran, z nichž jediná ODS jasně řekla, že v této věci s vládou hlasovat nebude.

Návrh, který Kalousek oficiálně Sobotkovi a Bělobrádkovi představit, nyní posoudí experti ministerstva financí. Podle dřívějších vyjádření premiéra i ministra financí ale není dohoda právě s TOP 09 moc pravděpodobná.

„Návrh pana Kalouska je na první pohled velmi líbivý, na druhou stranu v něm chybí, kde vezmeme peníze na takto rychlou konsolidaci veřejných rozpočtů. My bychom si na sebe ušili bič rychlé fiskální konsolidace, aniž bychom měli nástroje k tomu, aby takové tempo rozpočtové konsolidace země vůbec vydržela,“ řekl už dříve v rozhovoru pro iDNES.cz premiér (více zde). Škrtat by se totiž podle něj muselo ve výdajích, kde vláda určitě škrtat nehodlá - buď ve výdajích pro rodiny s dětmi, v platech zaměstnanců veřejného sektoru nebo v investicích.

Ještě kritičtější byl k nabídce, když zazněla poprvé, ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO. "Pan Kalousek se nám vysmívá. On říká, že je vstřícný, ale ví dobře, že to není reálné. Pokud bychom měli akceptovat podmínky strukturálního deficitu v rámci fiskálního paktu, tak bychom museli jít na deficit někde v řádu šedesáti miliard. Museli bychom všem státním zaměstnancům dát poloviční výplatu," komentoval nedávno Kalouskův návrh (více zde).

Fiskální pakt Evropské unie od zemí, které se k němu připojí, požaduje, aby přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Pro Českou republiku by to ovšem mělo podle představ vlády platit, až když přijme euro.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue