Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nechte z Aleppa odejít bojovníky an-Nusry, žádá Rusko syrskou vládu

  13:57aktualizováno  14:57
Rusko chce získat souhlas syrské vlády s odchodem radikálů z Aleppa. Řekl to v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Hovořil o stažení bojovníků Fronty dobytí Sýrie (bývalé an-Nusry), která musí podle Lavrova odejít se zbraněmi v rukou. Takzvaná umírněná opozice podle něj musí písemně stvrdit, že se od teroristů distancovala.

Následky bombardování předměstí Aleppa (23. září 2016) | foto: Reuters

Lavrov hovořil krátce před mimořádnou schůzkou Rady bezpečnosti OSN, kterou si vyžádalo Rusko kvůli nabídce zmocněnce OSN pro Sýrii Staffana de Mistury.

Ten ve čtvrtek řekl, že pokud se Fronta dobytí Sýrie rozhodne z východního Aleppa odejít, osobně jí poskytne eskortu. Podle něj je tam asi devět set bojovníků této skupiny řazené k teroristickým.

Příběhy z Aleppa. Zubožení lidé předstírají život, bombardování neustává

Lavrov prohlásil, že Rusko bude požadovat písemnou záruku takzvané umírněné opozice o jejím oddělení od teroristů. Pak se podle ruského ministra budou moci členové opozičních skupin připojit k syrským pořádkovým oddílům.

Údajné spojenectví Fronty dobytí Sýrie s opozicí, kterou podporují USA, komplikuje jednání o příměří pro Sýrii. Původní, zářijová dohoda předpokládala, že USA přesvědčí opozici, aby se od radikálů oddělila. Podle Ruska se to nepodařilo.

Zastavte utrpení Aleppa, apeluje Merkelová na Rusko a Írán

Kancléřka Angela Merkelová žádá, aby Rusko skoncovalo s utrpením v Aleppu. Její vláda vyzývá Rusko a Írán, aby využily svého vlivu na Damašek k zastavení bojů v Sýrii. V Berlíně to v pátek řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Na jihu města pokračují boje mezi syrskou armádou a povstalci.

Fotogalerie

Německá vláda podle Seibert vyzývá Írán a Rusko, aby zastavily násilí a umožnily humanitární dodávky k syrských civilistům. Na otázku, zda je Německo pro zavedení protiruských sankcí za to, že se Moskva podílí na bombardování v Sýrii, mluvčí řekl, že je třeba posoudit všechny možnosti. Berlín podle něj upřednostňuje příměří.

„Rusko a Írán mají povinnost využít svého vlivu na Asadův režim a zastavit stupňování násilí a utrpení civilistů,“ cituje Seiberta agentura Reuters.

Merkelová prohlásila, že Rusko má velký vliv na syrskou vládu a že v mezinárodním právu neexistuje žádná opora pro bombardování nemocnic. Vyzvala proto Rusko, aby skoncovalo s „hrozným“ násilím, jemuž je vystaveno Aleppo.

Peklo v Aleppu

Civilisté v syrském Aleppu jsou podle šéfa humanitárních operací OSN Stephena O'Briena vystaveni mimořádné krutosti. O'Brien označil dění v Aleppu „za peklo na zemi" a důrazně požádal o akci, která boje zastaví. „Zdravotnický systém na východě města je téměř zničen, postupně jsou zasahovány všechna zdravotnická zařízení," řekl. Vyzval bojující strany, aby umožnily aspoň evakuaci několika set civilistů, kteří potřebují naléhavě lékařskou pomoc. Situaci v Aleppu označil za největší humanitární katastrofu, jakou Sýrie během občanské války zažila.

Syrské státní sdělovací prostředky oznámily, že armáda vyzvala povstalce k odchodu. "Nejvyšší velení armády vyzvalo ozbrojené bojovníky ve východních čtvrtích Aleppa, aby odešli a umožnili civilistům vést normální život. Ruské a syrské armádní velení zaručuje bojovníkům bezpečný průchod a bude-li to nutné, poskytne jim pomoc," uvádí se v prohlášení, z nějž citovala agentura SANA.

Zdroj: ČTK

V tomto severosyrském městě se intenzivně bojuje od 22. září, kdy skončilo příměří dohodnuté mezi Ruskem a Spojenými státy. Obě strany se obviňují z porušení podmínek dohody.

Podle pátečních zpráv médií se obnovily boje o jižní části města, které armáda získala v létě a později zase ztratila.

Ve středu syrská armáda oznámila, že omezí bombardování, aby umožnila zásobování civilistů. Podle šéfa aleppské civilní obrany leteckých operací opravdu ubylo.

„V pátek město nikdo nebombardoval, ale nevíme, co se stane za hodinu,“ řekl Ammár Salmu.

Syrský prezident Bašár Asad v minulých dnech nabídl oponentům bojujícím proti jeho armádě ve východním Aleppu a také jejich rodinám, že jim zajistí bezpečný odchod z města.

Povstalci však agentuře Reuters sdělili, že Asadovi nedůvěřují a že nabídka je ve skutečnosti skrytou taktikou, jak dostat sunnitské bojovníky z východního Aleppa.

Rusové schválili stálou základnu

Ruský parlament ratifikoval rusko-syrskou smlouvu, která dává Moskvě právo zřídit na syrském území stálou leteckou základnu. Podle agentury Interfax pro ratifikaci zdvihli ruku všichni poslanci.

Náměstek ruského ministra obrany Nikolaj Pankov při odůvodnění návrhu ratifikace konstatoval, že Damašek dává ruskému letectvu právo využívat trvale základnu na letišti Hmímím v pobřežní provincii Latákíja. Rusko v této lokalitě už od loňského roku udržuje nemalý počet bojových letounů, jimiž bombarduje postavení syrských povstalců a podporuje pozemní operace syrské armády.

Ruská armáda bude nyní mít právo využívat trvale místní infrastrukturu a veškeré pozemky náležející k letecké základně, uvedl Pankov.

Smlouvu o základně Hmímím uzavřely ruská a syrská vláda už loni v srpnu. Letos v srpnu předložil návrh na její ratifikaci Státní dumě prezident Vladimir Putin.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.