Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Dan Materna, MAFRA

Vyšetřování atentátu StB ve Francii mělo pokračovat, rozhodl soud

  • 11
Česká justice podle Nejvyššího soudu chybovala, když zastavila stíhání Stanislava Tomeše, bývalého příslušníka komunistické tajné služby. Tomeš se údajně podílel na bombovém útoku, při němž v roce 1957 zemřela manželka štrasburského prefekta.

Stíhání 86letého Tomeše loni zastavil Městský soud v Praze zejména kvůli špatnému zdravotnímu stavu muže a délce řízení. Nejvyšší soud konstatoval porušení zákona, verdikt nižší instance ale zvrátit nemůže.

Teroristický útok v režii StB zůstane bez trestu, rozhodl soud

Bombovým atentátem na prefekta departmentu Bas-Rhin československá tajná služba údajně reagovala na sbližování Německa a Francie. Podezření mělo padnout na německou organizaci. 

Bomba byla maskovaná jako krabice na doutníky. V květnu 1957 ji otevřela manželka prefekta, která na místě zemřela.

Tomeš je z těch, které za viníky atentátu označila česká a francouzská policie, už posledním žijícím. Případem se zabýval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Kromě Tomeše, který jakoukoliv vinu popíral, úřad obvinil také Milana Michela, dalšího bývalého agenta, ten ale v roce 2010 zemřel.

Vyšetřování Tomešova podílu na atentátu skončilo až v roce 2006, soudní líčení se ale stále protahovalo a oddalovalo kvůli jeho zdravotnímu stavu. Tomeš přitom měl stále platný zbrojní pas a až do roku 2012 mu úřady prodlužovaly řidičský průkaz. Byl tedy zřejmě schopen střílet i řídit, ale ne dostavit se k soudu. Trestní stíhání přerušila soudkyně Hana Hrnčířová v roce 2007, definitivně ho pražský soud ukončil loni.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová s tím nesouhlasila, proto podala stížnost pro porušení zákona. Pokud však Nejvyšší soud zjistí porušení norem ve prospěch obžalovaného, nemůže verdikt zvrátit. Rozhodnutí ale má význam pro další podobné kauzy.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video