Alkohol je tvrdá droga, která má mimořádně vysoký potenciál vyvolání fyzické závislosti. Ještě komplikovanější látku činí z alkoholu skutečnost, že vyvolává agresivitu a zbavuje kontroly, čemuž odpovídá i to, že skoro šedesát procent násilných trestných činů u nás je spácháno právě pod vlivem této nejrozšířenější drogy.
Jakákoliv reklama na alkohol je proto zavrženíhodná a kdyby existovaly elementární zpětné vazby, musela by být reklama na alkohol zakázána mimo místa distribuce - nálevny a kořalny - podobně, jako je tomu u tabáku.
Tabákem si však každý uživatel jen privátně vyhulí rakovinu plic, alkohol rozkládá celé rodiny, ničí dětské životy a stojí za nespočetně dlouhou řadou lidských tragedií.
Nikdo neříká chlastejte
Tolerujeme přesto nejrůznější lákavé reklamy na alkohol. Reklamy vize vzbuzující (viz jedna značka vodky) či identitu chlapa navozující (viz jedna reklama na pivo).
Jsou jich plné billboardy, televizní vysílání, noviny a časopisy - tedy reklamní media, která se s naprostou samozřejmostí dostávají do rukou dětí.
Všechny tyto reklamy pracují jen s náznakem, nikde neříkají výslovně "chlastejte". Cílem každé z reklam na alkohol samozřejmě ale je, aby lidé více chlastali tu konkrétní značku.
Reklama jako prevence
Chudák Sagvan Tofi to "chlastejte" ve své roli v reklamě na likér řekl na plnou hubu - onen likér je prý podle něho kamarád do deště. A všichni se můžou pokálet z neetičnosti toho šotu.
Přitom na Sagvanovi, který upřeně hledí do kamery, je opravdu vidět, že je s alkoholem kamarád dlouho a hluboce.
Z jistého úhlu pohledu by se mohla reklama chápat i jako přirozená prevence před nadměrnou konzumací tvrdého alkoholu, Sagvan působí dojmem, že bych si toho panáka fakt nedal. Přesto je jeho herecký počin prezentován jako zločin.
Je to nespravedlivé, stíhat by se měly ty reklamy, na kterých je alkohol prezentován líbivě. Když chlast chválí starej a zjevně vypitej chlap, jedná se o pravdivé sdělení. A to by trestné být nemělo!
