Zásah v Iráku přinesl rozkol v NATO

Neutuchající diskuse o zapojení Severoatlantické aliance do operací v poválečném Iráku si zasluhuje zvláštní pozornost. Prioritou aliance je však stále mise ISAF v Afghánistánu a zatím nelze předpokládat, že se v dohledné době NATO bude v Iráku přímo angažovat.

Probíhající afghánská mise NATO je v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a postojem všech aliančních spojenců. Operace v Iráku podobnou politickou podporou nedisponuje. Zásah USA a jejich spojenců způsobil velký rozpor mezi aliančními spojenci a vážně otřásl základy napjatých transatlantických vztahů. Operace v Afghánistánu probíhá v souladu s článkem 5 Severoatlantické smlouvy a podpora všech spojenců neutuchá. Nejen hlediska Aliance je však důležité rozlišovat mezi misí ISAF a operacemi USA a jejich spojenců v afghánských horách, kde pronásledují přívržence bývalého vládního hnutí Taliban a především teroristy z Al-Kájda.

NATO a její ISAF zdaleka nedosahuje vytčených cílů. Mezinárodní síly ISAF kontrolují Kábul a jeho blízké okolí. Venkov je pod kontrolou místních vůdců a pouze akce v rámci operace Enduring Freedom jejich vládu narušují. Aliance mnohokrát deklarovala, že úspěšné ukončení mise ISAF je podmínkou pro zapojení se do Iráku. V Afghánistánu i tak chybějí potřebné vojenské kapacity a Aliance se snaží existující deficit vyrovnat.

Z hlediska zapojení NATO v Iráku lze uvažovat dvě výchozí roviny. Za prvé jde o nepřímé zapojení, tedy způsob, jakým se již Aliance do dění v Iráku zapojuje. Nepřímá angažovanost Aliance formou podpory svému spojenci – Polsku – představuje z hlediska Aliance ve své současné podobě přijatelnou politiku. Velení v polském sektoru letos převezme Španělsko a vojenská spolupráce mezi spojeneckými zeměmi v NATO i se zeměmi mimo něj (Bulharsko, Ukrajina) získává konkrétní podobu v reálné konfliktní situaci. Míra zapojení Aliance je však na takové úrovni, že se v pravém smyslu slova o angažovanosti NATO v Iráku mluvit nedá.

Druhou rovinou je přímé zapojení NATO. Severoatlantická aliance se nikdy podobné operace neúčastnila. K uskutečnění podobného kroku je potřeba konsensuálního souhlasu všech aliančních spojenců. Mezinárodněpolitická situace však ani nenaznačuje, že by tato možnost došla brzkého naplnění. Postoj NATO je zcela odvislý od postojů členských států. Z tohoto hlediska představuje chybějící konsensus hlavní překážku zapojení NATO v Iráku.

Přímé zapojení NATO v Iráku znamená výzvu a riziko i z hlediska samotné Aliance. Obrátit se musíme opět do Afghánistánu. Neúspěch mise ISAF by ohrozil samotnou existenci NATO. Současná situace spěje k tomu, že v Afghánistánu zapojené státy nebudou přes veškeré deklarace nijak výrazně posilovat svou přítomnost a radikálně rozšiřovat působnost svých kontingentů. Spojenci jsou si velmi dobře vědomi toho, že ISAF ve svém současném rozsahu své úkoly plní a za neúspěch ji rozhodně považovat nelze. S každým rozšířením mírové mise však bude růst i pravděpodobnost jejího neúspěchu. Pravděpodobnější je tedy postupné posilování spojenecké přítomnosti a komplikovaná konsolidace vzniklé situace.

Jak tedy ze začarovaného kruhu ven? Aliance musí nejprve vyřešit své afghánské angažmá a až poté je možné uvažovat o jejím přímém zapojení v Iráku. Nasazení NATO v Iráku znamená i tak spíše teoretickou úvahu než reálnou možnost. Mnohem pravděpodobnější je zapojení multilaterálních sil OSN.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO


Video