Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zárodky osmi tornád nad Moravou prozradila velká vlhkost vzduchu

  11:10aktualizováno  11:10
Tolik tornádových trychtýřů v jeden okamžik? To jsme v České republice zaznamenali vůbec poprvé, shodují se meteorologové nad snímky sobotního "dostaveníčka" osmi tromb na moravském nebi. "Tornáda patří k málo prozkoumaným jevům a atmosféra skýtá mnohá překvapení," říká Tomáš Púčik z ČHMÚ.

Skupina tromb, které se vytvořily mezi Litovlí a Náměští na Hané nedaleko Olomouce - Jev pozorovalo mnoho svědků a trval přibližně hodinu. Vznikalo při něm šest i více tromb najednou. (20. června 2009) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

V čem jsou takzvané tromby, zárodky tornád, které lidé viděli v sobotu v okolí Náměště na Hané, tak výjimečné?
Dosud se nám nepodařilo udělat záběr, kde je možné vidět čtyři tromby v jeden moment. Navíc podle pozorovatelů se takovýchto útvarů na nebi společně vyskytlo až osm, což je dosud nevídané množství. V minulosti jsme samozřejmě už dostali zprávy o tom, že se v jeden den vyskytlo více tromb naráz, v tomto případě se je ale poprvé podařilo zaznamenat. Možná také proto, že se objevily v hustě obydlené oblasti, kde je mohlo pozorovat velké množství lidí.

Kolik oznámení o výskytu zárodků tornád se vám od soboty sešlo?
Dosud jsme obdrželi devět hlášení o trombách, díky nimž jsme si mohli udělat obrázek o daném jevu. Některým pozorovatelům se dokonce podařilo nafotit přes sedmdesát snímků tromb, což nám umožnilo pozorovat průběh, jak se jednotlivé trychtýře vyvíjely.

sobotní tromby NAd MORAVou

OBRAZEM: Nebe na Moravě "ozdobily" zárodky tornád

Už se vám podařilo zjistit, jestli šlo o tornádo, nebo jen tromby?
Na myšlenku, že se na nebi mohlo objevit i tornádo, nás přivedl fotografický materiál a výpověď jednoho ze svědků, který uvedl, že viděl vír vodních par vpravo dole od jedné z tromb. Příklad fotografie, která naznačuje, že se při zemském povrchu vyskytla nějaká cirkulace, jsme uvedli na webových stránkách hydrometeorologického ústavu v sekci věnované přímo tornádu v Náměšti na Hané.

Další pozorovatel však uvádí, že žádnou rotaci při zemském povrchu nezahlédl, takže jsme zatím na pochybách a nemůžeme vyvodit jednoznačný závěr.

Takže čekáte na další výpovědi svědků, které by vás mohly posunout dál?
Přesně tak, s některými pozorovateli ještě konzultujeme lokality, ve kterých tromby viděli, a navíc jsme dostali nový fotografický materiál, který zpracováváme. Čekáme také, jestli se ozve někdo, kdo třeba zaznamenal škody způsobené větrem v dané oblasti. To všechno nám velmi pomůže.

TORNÁDA V ČESKU

Vše o větrných vírech na území republiky (web ČHMÚ)

Vyčetla jsem, že tromby jsou za určitých povětrnostních podmínek častým jevem. Za kterých?
Tromby se vytváří při nestabilních atmosferických podmínkách a doprovází mohutná bouřková oblaka typu cumulonimbus či cumulus congestus. Samozřejmě ne každý takový oblak doprovází tromba, jde zhruba o to, že se ve spodních vrstvách atmosféry tvoří určitá cirkulace v podobě víru a tu potom může silný výstupní proud daného mraku dostat do vertikální polohy.

Bouřkový mrak (Kumulonimbus) nad mořem

Bouřkový mrak (cumulonimbus) je charakteristický vertikálním vývojem. U jeho základny se mohou tvořit tornáda.

Foto Profimedia.cz

Trombám svědčí, když je vzduch v nižších vrstvách poměrně vlhký a zároveň se v nich vyskytuje rychlý pokles teploty v závislosti na výšce, což napomůže vzniku silného stoupavého proudění. Tyto jevy se u nás vyskytují hlavně po přechodu studené fronty, kdy k nám proniká vlhký a chladnější vzduch s výraznými přeháňkami a bouřkami.

V Náměšti ale počasí nebylo typické pro vznik tromby - teplota dosahovala až k 16 stupňům Celsia a na bouřku to podle svědků také nevypadalo. Čím si to vysvětlujete?
Svou roli sehrála velmi vysoká vlhkost vzduchu, protože v suchém počasí by se víry nezviditelnily. Pro mě samotného ale byl výskyt tromb překvapením, protože v okolí se neobjevila žádná mohutná kupovitá oblačnost. Atmosféra si ale sem tam takovéto překvapení pro nás přichystá.

Spíše vše připomínalo vodní smršť, která se také projevuje jako vzdušný vír vznikající pod základnou kupovitých oblaků, přičemž se váže výlučně na vodní plochy. Podobné záběry jsou známé například z přímořských oblastí, kde jsou smrště relativně běžné a nebezpečí ve slabé formě představují jen pro malá plavidla. Souvislost tromb právě s touto smršťí nás napadla hlavně proto, že nad mořem bývá velmi vysoká vlhkost vzduchu v přízemních vrstvách, jako tomu bylo i v tomto případě.

Před pěti lety řádilo v Litovli tornádo, nyní se kousek od města vyskytlo sedm či osm tromb. Proč se tolik unikátních jevů děje právě v této oblasti, má to nějaké vysvětlení?
V rámci vědecké obce se některé studie zabývají právě souvislostí mezi výskytem tornád a lokálními faktory. Jednoznačný důkaz však zatím nikdo neposkytl. Litovelské tornádo (více o bouři v Litovli v roce 2004 čtěte zde) bylo silné a ta se většinou vážou na cirkulace přímo v bouřkách, pochybuji tedy, že by vznik tornáda souvisela třeba s vodní plochou nebo podobnými lokálními faktory.

Na jednoznačnou odpověď si však asi budeme ještě muset počkat - tornádo je dosud jen málo probádaným jevem.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Čtenářka Marcela Nováková vyfotila krátce po půlnoci lesní požár u sjezdu z...
Požár u Benkovace zažehla mladá Chorvatka. Chtěla se mstít Srbům

Chorvatští hasiči pokračují v boji s řadou požárů, které v posledních dnech ničí rozsáhlou oblast podél jadranského pobřeží. Některé se už podařilo dostat pod...  celý článek

Ruští vyšetřovatelé viní režiséra Kirilla Serebrennikova ze zpronevěry 68...
Jako za Stalina. Ruské umělce vyděsilo zatčení avantgardního génia

Kirill Serebrennikov ruské vládnoucí kruhy dráždil už dlouho. Kritizoval anexi Krymu, hájil homosexuály a bez ohledu na výhrůžky se snažil provozovat divadelní...  celý článek

Monument republiky na istanbulském náměstí Taksim. V čele sousoší stojí...
V Turecku přibývá útoků na sochy Atatürka. Nařídil mi to Bůh, řekl vandal

V Turecku přibývá útoků na sochy zakladatele moderní republiky Mustafa Kemala Atatürka. Na konci července se muž se srpem v ruce snažil zničit sochu ve městě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.