Americká vláda zvýšila odměnu za dopadení abú Músy Zarkávího na 25 milionů dolarů. Rázem se dostal naroveň lidem, jako jsou Usáma bin Ládin nebo Ajmán Zavahrí. - více zde
Podle USA stojí abú Músa Zarkáví za popravami unesených Američanů nebo za desítkami atentátů v celém Iráku, při nichž zemřely už stovky lidí. Prý je vůdcem místní buňky Al-Kajdy.
Zarkáví začal jako povaleč
Na rozdíl od lídrů Al-Kajdy je ale Zarkáví "šíleným" náboženským extrémistou, Usáma podle mnohých totiž není ve srovnání se Zarkávím opravdovým fanatikem. Nebylo tomu tak ale vždy.
Ve skutečnosti abú Músa Zarkáví znamená "otec Músy, rodák ze Zarky", pravé jméno obávaného teroristy je Ahmed Kalajleh. Údajně se narodil před 38 lety v malé jordánské vesničce Zarce.
Než se z něj stal muslimský bojovník, byl povalečem a agresivním opilcem. "Často vyrážel s gangem, který si liboval v alkoholu," prozradil Los Angeles Times jeden z jeho sousedů. Korán ho začal prý zajímat, až když v opilosti zranil příbuzného.
Prvním krokem k radikalizaci byla Zarkávího cesta do Afghánistánu v osmdesátých letech, tedy v době ruské okupace. Účast v džihádu, svaté válce, Zarkávího podle Los Angeles Times trvale poznamenala.
"Celé noci si četl v koránu a modlil se," prozradil deníku Saleh Ilhami, Zarkávího švagr a osobní přítel. "Jakmile jednou okusíte džihád, jen těžko se toho pocitu zbavujete. Je to jako kyslík," tvrdí Ilhami, který se války v Afghánistánu zúčastnil také.
Tetovaný radikál se vypracoval v cele
Po návratu do Jordánska zkraje devadesátých let se někdejší rebel, kterého známí nezřídka častovali přezdívkou Zelený muž kvůli jeho četnému tetování, seznámil s duchovním abú Muhamadem Makdisim.
Makdisi mu ukázal, co je radikalismus a fanatismus, jehož se obával i samotný Usáma bin Ládin. Kvůli přípravám bombových útoků se celá Makdisidova skupina v polovině devadesátých let dostala do vězení.
"Stal se z něj lídr se silnou osobností. Ostatní vězni se ho báli," popsal Los Angeles Times Zarkávího vývoj v drsných podmínkách Jousef Rababa, který se s ním v žaláři potkal. Tehdy se také začaly objevovat neshody mezi Makdisim a Zarkávím.
Poté, co se v roce 1999 dostal Zarkáví na svobodu, odjel do Pákistánu, odkud později přešel do Afghánistánu, kde nějaký čas pobýval v táboře Al-Kajdy. Soužití to ale nebylo harmonické, protože al-kajdisté ho měli za špiona jordánské tajné služby.
To je také důvod, proč někteří ze svědků, jež oslovil reportér Los Angeles Times, zpochybnili možnost, že by byl abú Músa Zarkáví šéfem buňky Al-Kajdy v Iráku. "Je na ně příliš radikální," naznačil Rababa.
Matka: Není tak chytrý, aby vedl teroristy
Zhruba v době, kdy Američané zaútočili na Taliban, odešel údajně Zarkáví přes Írán do hor kurdského severu Iráku. Tam se spojil s extrémisty ze skupiny Ansar al Islám. Veškerá další historie je podle Los Angeles Times plná nepřesností a propagandistických pouček.
Jestli je Zarkáví skutečně vůdcem teroristického odporu v Iráku zůstává nadále nejasné. Jak Zarkávího matka, tak právník Muhamed Dweek (Zarkávího obhájce) uvedli, že Zarkáví sice není hloupý, ale oba zapochybovali, že by jeho intelektuální schopnosti dosahovaly takové úrovně, aby mohl stát za vším, co mu Spojené státy připisují.
"Nemyslím si, že Zarkáví má cenu těch milionů. A i kdyby měl, tak co? Vzápětí se objeví tisíce dalších Zarkáviů," přiznal Los Angeles Times Dweek.
 Extremista abú Músá Zarkáví na archivním nedatovaném snímku vydaném jordánskou agenturou Petra. |
