Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záření z radaru zřejmě neškodí, lidé se však bojí

  11:39aktualizováno  11:39
Ohrozí záření z radaru v Brdech zdraví lidí? A jaké záření bude radar vlastně vydávat? Odpověď na to poskytla zpráva, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo obrany, a částečně i diskuse, která po jejím zveřejnění následovala.
Radar v Brdech naše normy nepřekročí, slibují Američané. Ilustrační foto

Radar v Brdech naše normy nepřekročí, slibují Američané. Ilustrační foto

Radar bude svůj signál vysílat zhruba na jihovýchod v rozptylu asi 12,5 stupně. Sama anténa se nehýbe, jen se k malým anténkám, které jsou upevněny v její čtvercové desce o rozměrech deset krát deset metrů, přivádí vysílaný signál s různým časovým zpožděním. Tím se dosahuje rozmítání svazku do stran.

Protiraketový radar

Zařízení bude mít výkon asi 170 kilowattů, což je blízké výkonu vysílanému z televizních věží ve větších městech. Šířka svazku vln bude ještě ve vzdálenosti deseti kilometrů několik set metrů. Paprsek bude mířit nejméně dva stupně nahoru.

"Kdyby si kdokoliv stoupl na kterýkoliv kopec v okolí a byl tam jakkoliv dlouhou dobu, nepřekročí jeho expozice zdaleka žádnou hygienickou normu, českou a evropskou v to počítaje," říká k tomu fyzik Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření, jeden z autorů studie.

Slunce a mikrovlnka
Pro srovnání: v letních měsících dopadá na metr čtvereční zemského povrchu ve střední Evropě zhruba 700 wattů tepelného slunečního záření. S tím se lidské tělo samozřejmě musí vyrovnat.

Česká norma pro zaměstnance dovoluje pro mikrovlnné záření 50 wattů na metr čtvereční a pro ostatní lidi nejvýše 10 wattů, tedy 70krát méně než Slunce.

Podle slibu americké strany radar v Brdech naši normu nepřekročí. Čeští hygienici to budou moci zkontrolovat. Radar vysílá na vlnové délce 3 centimetry. Vlny této délky už nepronikají pod povrch těla (maximálně několik milimetrů), ale způsobují ohřev.

Například mikrovlnná trouba pracuje s vlnami o délce cca 12 centimetrů, proto její záření dokáže prostoupit do hloubky a tam ohřívat.

S vlnami o něco delšími pracuje mobilní telefon. Ty se liší podle typu, buď je to 35 centimetrů, nebo 17,5 centimetrů.

Rádiové vysílání potom využívá ještě delší vlny, které pronikají látkami (tedy i naším tělem). Na druhou stranu vlny o vlnové délce menší než 1 milimetr vytvářejí infračervené světlo (to vnímáme jako teplo), případně ty ještě kratší jsou viditelné jako světlo.

Pekárek tvrdí, že není třeba se bát ani vedlejšího záření: při radarovém paprsku vznikají tzv. parazitní laloky, tj. část energie se nepodaří umístit do hlavního paprsku, takže se rozptyluje všemi směry. Tyto parazitní laloky jsou však desettisíckrát slabší než hlavní paprsek.

Odpůrci radaru většinou namítají, že za určitých podmínek může dojít k nepředvídatelným odrazům radarového paprsku. Například od letadla, které by vybočilo z letové zóny.

Paprsek by se mohl odklonit třeba i na zem a tam by pak náhodou mohl někoho zasáhnout. To by pak neslo i jistá zdravotní rizika. Podle odborného armádního měsíčníku ATM je to sice nepříliš pravděpodobné, vyloučit tuto možnost by však bylo nezodpovědné.

Jen teoretické riziko
Podobně i jeden z největších odpůrců výstavby radaru, starosta brdské obce Trokavec Jan Neoral, upozorňuje, že v případě poruchy radaru, by mohl paprsek sklouznout dolů k zemi a za jistých podmínek se dotknout vrcholků některých kopců. Kdyby se tam zrovna nacházeli turisté nebo houbaři, mohli by být paprskem zasaženi.

Co se týče škodlivosti radaru, odpůrci i přívrženci se shodují, že je téměř nemožné, aby zařízení někoho vážně poškodilo.

V tomto případě nejde tedy ani tak o otázku odbornou jako o politickou. A politici budou muset rozhodnout, zda radar na Brdech bude, či nikoliv.

Nedůvěra k novotám
Problém je, že každý rád věří tomu, čemu věřit chce. To znamená, že pokud si lidé nepřejí radar, budou věřit v jeho škodlivost bez ohledu na mínění odborníků i na předložené důkazy.

Dokonce natolik, že jim hrozí psychosomatické poruchy a skutečně se jim kvůli radaru může citelně zhoršit zdravotní stav: bolesti hlavy, zvýšený tlak, nespavost a tak dále, až po často velice závažné stavy tělesné. Dokazují to příběhy z minulosti. Léky nepomáhají, toto onemocnění se doporučuje léčit psychoterapií nebo pomocí kněze.

O tom, že lidé mají k neznámým technologiím nedůvěru, hovoří i zpráva ze Španělska. Minulý víkend tam v malé andaluské obci zamítli v referendu mobilní telefony. O jediný hlas zde vyhráli ti, kdo se obávali, že vysílání z antény postavené poblíž místní taverny by mohlo stálým hostům poškodit zdraví.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
Muž při nehodě zabil manželku a syna. Vězení není nutné, rozhodl ÚS

Ústavní soud se zastal muže, který při řízení v opilosti loni v březnu havaroval a usmrtil manželku a šestiletého syna. Soud zrušil rozhodnutí, podle kterého...  celý článek

ilustrační snímek
Ztráta času i peněz. Nikoho nám neposílejte, žádají firmy úřady práce

Hledat nové zaměstnance na úřadech práce je pro podniky v době rekordně nízké nezaměstnanosti ztráta času i peněz. V dlouhodobé evidenci úřadů zůstávají...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.