Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zápotockého čin odhalila náhoda

  23:03aktualizováno  23:03
Dosud neznámé dokumenty, které dokazují, že někdejší komunistický prezident Antonín Zápotocký udělil tajně milost čtyřem nacistickým válečným zločincům, byly objeveny náhodou. Na některé z nich totiž narazila archivářka Alena Šimánková ze Státního ústředního archivu v Praze, když plnila jiné úkoly. Dokumenty potvrdily, že jeden z nacistů, Max Rostock, byl odsouzen k trestu smrti za svou účast na masakru v Lidicích po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942. A prezidentem Zápotockým omilostněn v roce 1953.

"Hledala jsem něco v jiné záležitosti, která souvisela s nacistickými válečnými zločinci. Přitom jsem narazila na případ Maxe Rostocka. To mne překvapilo. A tak jsem dohledala ostatní věci," popisuje Šimánková.

Potvrzuje však, že žádný z nalezených dokumentů nevysvětluje, proč prezident Zápotocký vlastně milost udělil. Celý případ tak ještě nemusí být definitivně uzavřen, další překvapení není vyloučeno. Šimánková přitom prošla hned čtyři archivní fondy. V každém leží tisíce stran spisů. Hledání v nich je navíc komplikované, protože fondy nejsou zcela zpracovány.

"Schraňujeme pětatřicet kilometrů archiválií, které se týkají jen období po roce 1945. Není v silách nikoho všechno přečíst. To, že se tato informace objevila právě teď, není tedy způsobeno tím, že by to bylo nějak utajeno," řekla vedoucí příslušného oddělení ústředního archivu Alena Nosková.

V tomto oddělení leží archiválie, které se týkají činnosti ústředních orgánů, vlády a ministerstev (ministerstva zahraničí, vnitra a obrany však mají archivy vlastní). Kolik z uložených archivních materiálů již bylo historiky či badateli prozkoumáno, však není přesně zaznamenáno.

I proto nikdo z odborníků nevylučuje, že se podobné překvapivé zjištění může začas zopakovat. "Nové objevy nemohu vyloučit. Ale zcela zásadní změnu pohledu na minulost, myslím, už to nepřinese," soudí Jiří Pernes, historik z ústavu pro soudobé dějiny České akademie věd.

Dokumenty v současné době chce využít Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který plánuje, že je bude zveřejňovat spolu s dalšími materiály o udělování milostí v komunistické éře.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.