Její dcera je po operaci, podle matky jí hrozilo, že přijde o nohu. "Lékaři jí nohu snad zachránili, je po náročné operaci, má tam šrouby," říká žena.
V osudnou chvíli nebyla se svou dcerou. "Jsem rozvedená, a protože nám v práci nechtěli dát dovolenou, vzala jsem zavděk nabídkou od bývalého přítele, který je otcem Lucinky, že si vezme dcerku na dovolenou na Slovensko," vypráví Lenka Opálková.
Pak jim ale v práci oznámili, že dovolená bude a Lenka Opálková odjela sama na svou úplně první dovolenou u moře.
Vrátila se domů v neděli a přítel jí telefonoval, co se stalo. "Pustila jsem si televizi a tam uviděla Lucinku na nemocničním lůžku," říká Lenka Opálková. "Bylo to strašné," hlesne.
. Policie obvinila dva inženýryPrý věděli o závadě mostu u Studénky |
Její Lucinka byla zraněným dítětem, ke kterému se po nehodě nikdo nehlásil. "Cestovala vlakem s přítelkyní svého otce. Ta ale zahynula na místě, takže tam zůstala úplně sama."
Lékaři Lucii drželi v umělém spánku, a když ji z něj probrali, přivolali matku. "Řekli mi, že Lucie je po probuzení ve velkém šoku, že bude potřebovat psycholožku."
Když se totiž Lucie probudila, vybavily se jí okamžiky z vlaku. "Plakala, mluvila o tom nárazu, zraněných, o tatínkově přítelkyni, která zůstala ležet na zemi mrtvá, o tom, jak jí přimáčkla nožičku sedačka, jak ji lidé tahali ven," říká Lenka Opálková.
Lékaři jí řekli, že léčba zraněné nohy potrvá dlouho, maminka Lucie se ale obává, že zahnat děsivé vzpomínky na nehodu bude ještě náročnější.
"Musela v tom vlaku zažít strašlivé věci, chci, aby na ně zapomněla," říká Lenka Opálková. "Lékař mi řekl, že Lucie svým způsobem prožila válku."
Trpce se usměje nad tím, že železnice ji svým způsobem provází řadu let. "Můj první muž i přítel - otec Lucie - jsou železničáři. Navíc bydlím s dětmi přímo u nádraží."
Lenka Opálková teď vůbec nemá jednoduchou situaci. Žije sama se třemi dětmi, dvě jsou doma v Zábřehu, ona je s Lucií. "Je to složité, bydlím provizorně u známé, ale potřebovala bych, aby tu byly se mnou všechny děti, už kvůli Lucince, která je chce vidět," říká žena.
Jenže na ubytování někde v hotelu nemá peníze, z platu stačí uhradit nájemné a nejpotřebnější věci, o nějakém odškodnění se zatím pouze mluví.
"Nechci si stěžovat, všichni se ke mně chovají hezky, především lékařům bych chtěla poděkovat, že Lucinku zachránili. A taky lidem, kteří ji vytáhli z toho vlaku. Ale je pro mě těžké zvládnout poslední dny a všechno, co nás ještě čeká," přiznává žena.
Chce být se svou dcerou až do doby, než se její stav zlepší. Pak by mohla být Lucie převezena do Olomouce, kam by to za ní měla rodina blíže.
Do té doby bude Lenka Opálková se svou dcerou v Ostravě. Tak jako v posledních dnech si jen okolo poledne vyběhne někam koupit polévku a zbytek času prosedí u lůžka své dcery, která se nejspíše bude muset znovu učit chodit a už se pokusí psycholožka zbavit vzpomínek na neštěstí.
