Další povodňový účet, jenž vzbuzuje pochybnosti, založilo dosud neznámé Sdružení občanské pomoci. Podle evidence ministerstva vnitra má sídlit v domě v Praze 4. Jenže: jeho obyvatelé ani se sdružením, ani se sbírkou nemají nic společného.
Jde o první dva případy, kdy se objevilo podezření, že finanční humanitární pomoc nemusí mířit k těm, pro něž je určena. Přitom jen v Praze, Ústeckém a Jihočeském kraji úřady povolily na sto šedesát povodňových sbírek zřízených jak státními, tak neziskovými organizacemi.
Podle pondělních odhadů se na nich zatím podařilo nashromáždit 250 milionů korun. Kontrolu nad veřejnými sbírkami, tedy i těmi povodňovými, mají na starosti podle zákona úředníci krajských úřadů. Ti musí rovněž sbírková konta povolit.
"Zákon však říká, že první kontrolu můžeme provést nejdříve rok od založení sbírky," poznamenává úřednice pražského magistrátu Marie Doubková, která má dozor vykonávat. Konečné vyúčtování sbírek pak musí zřizovatelé doložit až po dvou letech.
|
Rozsáhlá fotogalerie |
| Všechny články o záplavách najdete zde. |
Prokáže- li se, že někdo při letošních katastrofálních povodních humanitární sbírky zneužil, nebude to poprvé: v březnu poslal městský soud na deset let do vězení šéfa Nadace kardinála Františka Tomáška, která při povodních na Moravě v roce 1997 odebrala od firem zboží za deset milionů korun. Bylo určeno pro lidi postižené povodněmi, nikdy se k nim však nedostalo. I proto lidé, kteří se humanitární pomoci dlouhodobě věnují, radí, aby lidé přispívali spíše na konta státních úřadů či neziskovým organizacím, které jsou osvědčené.
Podezřelá konta jsou zatím dvě
Po ničivých záplavách úřady povolily více než sto padesát povodňových kont. Ne všechny vybrané peníze však míří k obětem přírodní katastrofy. Jen co začala opadat voda, nároží a sloupy v Praze někdo olepil letáčky Pomozte obětem záplav. Pod nápisem stálo číslo soukromého konta, které podvodník vydával za povodňovou sbírku.
"Máme seznam všech účtů, které vedeme a které jsou oficiálně určeny pro veřejné sbírky. Když jsme si na sloupech všimli oněch plakátků, jednoduchým srovnáním jsme zjistili, že účet není vůbec registrován jako veřejná sbírka," vypráví mluvčí Komerční banky Marie Růžičková, jak podvodné konto odhalili. "Proto jsme s majitelem konta okamžitě rozvázali smlouvu, účet zrušili a podali na policii podnět k prošetření." Ovšem obdobně pochybných kont může být daleko víc: pokud na sebe podvodníci příliš neupozorňují, jako tomu bylo v případě konta u Komerční banky, mohou vybírat na privátní konta docela nerušeně.
"Obávám se, že žádná instituce nekontroluje, zda jsou účty vedeny na humanitární účely. Podvodník vůbec nemusí bance deklarovat, že jde o zvláštní účet a že vybírá na povodně," připouští Jiří Špička, ředitel odboru kapitálového trhu a bankovnictví ministerstva financí. "Stačí, když někdo rozhodí pár letáků se svým kontem po sídlišti, a my se vůbec nedozvíme, že na ten účet proudí peníze určené zaplaveným. Leták by musel do schránky dostat náš zaměstnanec, který by na to upozornil," doplňuje mluvčí ČSOB Milan Tománek.
Mezi šedesáti legálními povodňovými konty, která eviduje pražský magistrát, vzbudilo pozornost úřednic jedno - sbírka Občanského sdružení pomoci. "Nakonec nám ale nezbylo nic jiného, než je povolit," říká ředitelka odboru daní, poplatků a cel pražského magistrátu Marie Doubková. A co že se jim nelíbilo? Třeba to, že o sdružení nikdy neslyšeli, že má jen tři členy a že účel sbírky je formulován velmi mlhavě: "Na pomoc lidem v nouzi na Mělnicku, Znojemsku, v jižních Čechách."
Ostatně magistrátní úředníci nejsou jediní, komu se tohle konto příliš nezdá. "Ptal jsem se kolegů, ale nikdo o Sdružení občanské pomoci neslyšel. Připadám nám jakési podezřelé. I proto jsme jejich sbírku nezveřejnili na našich internetových stránkách," říká výkonný ředitel Informačního centra neziskových organizací Marek Šedivý.
Dozvědět se cokoli o Sdružení občanské pomoci, které vzniklo v roce 2000, je práce téměř detektivní: nemají webové stránky, ve významných médiích se o nich hovořilo všehovšudy jednou. Podle databáze ministerstva vnitra, jež neziskové organizace eviduje, sídlí na adrese U Dubu 3 v Praze 4. Ale v tom je další háček: luxusní vilka dříve patřila podnikateli Jiřímu Ratvajovi. Ten v roce 1999 zbankrotoval a jeho dům se ocitl v konkurzu.
"Žádné sdružení tam nesídlí, ani sídlit nemůže. To bych o tom musela vědět - museli by se mnou uzavřít nájemní smlouvu," říká nekompromisně správce konkurzní podstaty Světlana Zvolánková. V současnosti má dům zcela legálně v pronájmu soukromá firma. A ta odmítá, že by měla se sdružením cokoli do činění. "Někdo nám ale na zvonky neustále lepí logo toho občanského sdružení. Vždycky to strhneme, ale po pár dnech se tam cedulka objeví znova," říká pracovník firmy Václav Mičan.
Předsedkyně sdružení Alena Rozmarýnová přitom MF DNES nejprve tvrdila, že v ulici U Dubu mají kancelář a zastupuje je tam pan Ratvaj. Později připustila, že se tam jen občas scházejí. A nakonec? "Pan Ratvaj je čestným členem sdružení, a když se nemůžeme scházet v domě v ulici U Dubu, tak nám půjčuje svůj byt," pravila Rozmarýnová. Zároveň si nemyslí, že by jim podivnosti spojené s jejich sídlem mohly ubrat na důvěryhodnosti.
Sdružení podle jejích slov vybrané peníze nechce zneužít. "Hned příští týden začneme obvolávat starosty postižených obcí, aby nám doporučili konkrétní oběti, jimž budeme peníze vyplácet na ruku," říká rozhodně. Na konto Sdružení poslali lidé zatím necelých čtyři sta tisíc korun.
