"Gringové po nás nemohou žádat, abychom nechali obyvatele Amazonie umírat pod stromy. Chceme lesy chránit, ale rozvinuté země musí za tuto ochranu platit, jelikož my jsme své lesy nikdy nezničili tak, jako oni před staletím vyplenili ty svoje," řekl da Silva na jednání představitelů amazonských států a Francie ve městě Manaus na severozápadě Brazílie.
Země galského kohouta ve státě Amazonas zastupovala zámořský departament Francouzská Guyana a jednání se zúčastnil prezident Nicolas Sarkozy. Spolu s Lulou byli jedinými nejvyššími představiteli států, ostatní vyslali své viceprezidenty nebo ministry. Znepřátelení sousedi Kolumbie a Venezuela se na poslední chvíli ze zasedání omluvily.
KÁCENÍ V AMAZONII UBYLOČtěte: Plíce světa si oddechly, kácení je nejméně za 21 let |
Sarkozy souhlasil s da Silvovým návrhem zavést obchodní daň, z níž vznikne fond pro rozvojové země k ochraně lesů. Cílem je získat peníze pro zastavení kácení pralesů, což se považuje za jednu z hlavních příčin globálního oteplování. Detaily návrhu se budou projednávat na prosincovém klimatickém summitu v Kodani.
Brazílie chce k ochraně pralesa získat dvacet jedna miliard dolarů. Jako první začalo s pomocí Norsko, které do roku 2015 poskytne miliardu. O příspěvcích jednají také Japonsko, Švédsko, Německo, Jižní Korea a Švýcarsko.
Každý v Evropě má na Amazonii názor
"Každý v Evropě má na Amazonii názor. Někteří lidé si tam myslí, že je to zoo, kde se u vstupu platí. Netuší, že zde pracuje třicet milionů lidí," řekl poradce brazilského prezidenta Marco Aurélio García.
Brazilci zdůraznili, že v Amazonii, která zaujímá plochu větší než západní Evropa, žije téměř třicet milionů lidí, z nichž většina přežívá díky bohatství pralesů. Pětadvacet milionů z nich žije v brazilské části, která tvoří 60 procent území Amazonie.
Největší latinskoamerický stát už omezil těžbu lesa na sedm tisíc kilometrů čtverečních ročně, což je nejnižší hodnota za minulá desetiletí. I tak se ale každý rok vykácí plocha větší než například kraj Vysočina.
AMAZONIEAmazonie je považovaná za nevětší přirozenou ochranu planety proti globálnímu oteplování, protože tamní prales pohlcuje velké množství oxidu uhličitého. Těžba lesa a vypalování naopak značně přispívají k oteplování - podílejí se 75 procenty na emisích Brazílie. |
