Podobnost s výkupným za dočasný klid je jen čistě náhodná. Stát dodnes dluží resortu reformu, stát ať tedy důsledky zaplatí. Opět.
Už několik let se opakuje stejný rituál: dluhy ve zdravotnictví vzrostou, vláda chvíli mrmlá, pak pokorně zaplatí - a dodá, že na oplátku se musí šetřit. Podstatu, to jest plýtvavý systém, v mezičase nikdo neléčí.
"Rozsah plně hrazené péče je v Česku nejvyšší v rámci států OECD. Na straně druhé máme omezené zdroje (dané relativně nižší výkonností české ekonomiky). Deficit veřejného zdravotního pojištění tedy rok od roku roste..." Kdopak je autorem těchto logických slov? Chladný ekonom? Ministryně Emmerová!
Politička strany sociálnědemokratické, která stále tvrdí, že ten "nejvyšší rozsah bezplatné péče" za naše "omezené zdroje" můžeme mít. Máme. Ale za cenu, že si růžově nalakovaný ideál pravidelně doplácíme z daní. Přesněji - doplácí ho z našeho stát. Spoluúčast tomu však říkat nesmíme.
Za premiéra Zemana jsme doplatili čtyři sta tisíc nemocnicím a pětimiliardový dluh byl vhozen do konsolidační agentury. Premiér Špidla dal na dluhy šest miliard. Za premiéra Paroubka odkoupí stát pohledávky téměř za čtyři miliardy. A všichni premiéři postupně volali "až bude hotova koncepce, reforma, bude lépe". Reforma doteď není a stát za občana přihazuje lopatou do zdravotnictví další a další miliardy.
Je to stejně logické, jako by měl člověk doma výplatu pečlivě rozdělenou do obálek určených na to či ono a do jedné z nich neustále dosypával z jiné. Bez dluhů české zdravotnictví hned tak nebude, dodal předvídavě premiér.
Bez reformy, které se sedmým rokem vládnoucí ČSSD bojí jako čert kříže, budou dluhy. Co z toho plyne? Že dokud ČSSD bude vládnout, dluhy bude z našich peněz platit vesele dál.
